Matyáš Valenta o tom, jaké to je být mladým hercem z Ulice

Matyáš Valenta se narodil 21. 7. 1996 v Praze. Před kamerou se poprvé objevil už ve čtyřech letech a od té doby si zahrál mnoho rolí. Už osm let účinkuje v seriálu Ulice v roli Františka Hrubého. Matyáš dokonce získal několik ocenění! I přes svůj nabitý program si Matyáš našel čas a poskytl exkluzivní rozhovor pouze pro Kámoška.cz

Matyáš Valenta
zdroj: tv.nova.cz

Začátky byly fajn

1) S hraním jsi začínal už jako hodně malý kluk, jak to všechno začalo?

Od čtyř let jsem byl vedený v herecké agentuře, která mě posílala na castingy na reklamy. Těch jsem natočil něco přes dvacet a pak jsem dostal první roli v televizním seriálu Redakce.

2) Jak vzpomínáš na své úplně začátky?

Pro mě to byla zábava. Bral jsem to tak, že se prostě něco děje. Nové zážitky, lidi, prostředí… Od začátku jsem měl štěstí na herecké kolegy. Jedna z prvních rolí byla v televizní komedii s Viktorem Preisem, kterému jsem hrál syna, a Václavem Postráneckým „Loupežníci“. Pamatuju si, na večerní natáčení na benzínové pumpě, kdy jsem se měl strašně rozčílit, protože jsem si myslel, že mi zaměstnanec té pumpy, pan Postránecký, někam schoval tátu. Měl jsem se mračit a křičet, ale vůbec mi to nešlo, protože vždycky, když jsem se podíval na pana Postráneckého, začal jsem se smát. A když už se mi to konečně povedlo, udělal jsem během toho výstupu krok dozadu a za mnou se otevřely automatické dveře. A to se zase začal smát štáb… Začátky byly fajn, uvidíme, jaké budou konce.

3) Na to, že je ti 17, máš na svém kontě už opravdu hodně rolí. Dokázal bys říct jednu, kterou máš nejradši nebo se ti nejlépe hrála?

Skvělé bylo natáčení filmů „Rafťáci“ a „Maharal – tajemství talismanu“. Dodnes se po těch letech nemůžu rozhodnout, co bylo lepší.

Natáčení je časově náročné

4) Už osm let hraješ v seriálu Ulice, bereš to už jako běžnou součást života?

Určitě. Po tak dlouhé době je natáčení v hostivařských ateliérech a učení se textů do Ulice skoro každodenní realita. V Ulici letos začínáme devátou sezónu. Já jsem do ní sice „naskočil“ o půl roku později než ostatní, ale i tak už se opravdu stala součástí našeho života. S některými herci jsme se spřátelili natolik, že se navštěvujeme i v soukromí. Asi nejvíc si rozumím s Adrianem Jastrabanem a Ljubou Krbovou. V létě jsme dokonce měli tu čest a byli jsme Adrianovi na svatbě. I když to asi bude znít jako naučená fráze, tak v Ulici je vážně skvělý tým lidí a já jsem rád, že můžeme být s Aničkou jeho součástí.

5) Co studuješ?

Jsem v druhém ročníku na Gymnáziu bratří Čapků v Hostivaři, náhodou pár minut cesty do ateliérů Ulice.

6) Jak moc ti hraní zasahuje do školy?

Docela dost. Natáčení je časově náročné a studium na gymnáziu zabere denně také hodně času, takže je občas dost obtížné obojí zvládat. Ve škole mám ale individuální plán a díky vstřícnosti profesorů všechno zvládám. Neznamená to, že by mi něco odpustili, všechno se musím naučit, ale domlouváme se na odložených termínech zkoušení nebo testů. V prváku to fungovalo, tak snad to vyjde i letos.

7) Už nějakou dobu hraješ i se svou sestrou. Jaké to je hrát s někým z rodiny?

Anička přišla do Ulice před několika lety vlastně náhodou. Na konkurzu do role Emy přišla se mnou, pomáhal jsem tam nahazovat texty a ona na mě čekala. Produkce jí tenkrát nabídla, ať si to taky zkusí. Tak to zkusila a vyšlo to. Možná právě proto, že jsme sourozenci. Jsme určitě lépe sehraní, než kdyby tam přišel někdo cizí. Myslím, že třeba pokojíkové rvačky Emy a Franty jsou velmi věrohodné.

Nemám rád anonymní internetové diskuze

8) Máš nějaký sen, který by sis chtěl splnit?

Přiznám se, že na snění nemám moc čas. Jsem rád, když se povede projekt, na kterém dělám, a u diváků má úspěch. Takže když se jednou něco povede a bude se líbit třeba i členům akademie, bude to super. Ale říct nahlas „Český lev“ si netroufám…

9) Co plánuješ do budoucna?

Hlavně dostudovat gymnázium. Tenhle rok bude asi náročný, kromě natáčení Ulice a hraní v divadle mi přibyl další projekt – pro dětský kanál České televize Déčko natáčíme od léta pořad Zet Box, který moderuji společně s Naomi Adachi. Vysílá se jednou týdně, takže jeho natáčení nějaký čas zabere. Na další plány mám výhledově ještě tři roky čas, ale rád bych zkusil FAMU, láká mě režie.

10) Co bys vzkázal svým fanouškům a co naopak lidem, kteří tě třeba nemají rádi?

Fanouškům samozřejmě děkuju za přízeň, moc si jich vážím! Ti, co mě nemají rádi, pravděpodobně tenhle rozhovor nebudou vůbec číst. Ale i tak bych jim rád vzkázal, že případnou objektivní kritiku si rád poslechnu. Nemám rád anonymní internetové diskuze, kde člověk, se kterým se vůbec osobně neznám používá na mou adresu bezdůvodně nadávky a urážky. Ale to se netýká jen mě, s tím asi musejí počítat všichni, kteří se objevují v médiích.