Helena Slívová ti prozradí, že sportovní tanec není jen zábava, ale také velký dril a odříkání, brzké vstávání a dennodenní trénování, i přesto by neměnila!

avatar

Eva Zmrzlíková
Majitelka šesti zvířat a stovek plyšových ovcí

Helena Slívová na soutěži
Tanec je plný emocí

Tanec je jako droga

1. Heli, co na sebe prozradíš?

Ahoj všem čtenářkám! Jmenuju se Helena Slívová a jsem ze Zlína, je mi 16 let a přes tři roky se věnuji sportovnímu společenskému tanci, zaměřuju se především na latinu, protože ta je plná energie, vášně a navíc se tancuje na parádní hudbu. Před třemi lety, když jsem začala tančit, se mi úplně změnil život, ze dne na den jsem našla svůj smysl života, tanec je jako droga, jak jednou začneš, tak nemůžeš přestat.

2. Jak ses k tancování dostala?

Čas od času jsem sledovala různé taneční závody v televizi, obdivovala krásné šaty a ladné pohyby tanečnic, chvílemi jsem si představovala, jaké by to bylo, si vyměnit místo s tanečnicemi v televizi a pak mi došlo, že to vlastně není tak nereálné. Krůček po krůčku jsem se zlepšovala a zlepšovala, až jsem se letos v latině probojovala do kategorie B, kde jsme s mým tanečním partnerem získali už dokonce první medaili. Věřím, že do konce roku se posuneme až do kategorie A, postupně se mi tak plní mé sny a začíná to vypadat, že se snad brzy protancujeme až do té televize.

Radost po soutěži
Pocitu z výhry se nic nevyrovná

Výběr tanečního partnera je velmi důležitý

3. Když už jsme u toho tvého tanečního partnera, jak jste se poznali a jak je to s vaším přátelstvím mimo parket?

Poznali jsme se docela jednoduše, zkrátka jsme oba hledali někoho, s kým budeme tančit, já jsem teprve začínala, zatímco on tančil už tři roky. Ze začátku to byla spíš taková zkouška, přeci jen, on už tančit uměl a já jsem znala akorát rytmus a základní kroky, ale sedli jsme si i jako lidé a společné trénování nás těšilo a to, že k sobě patříme, potvrdila i naše první společná soutěž, v které jsme se nečekaně umístili na bronzovém místě. Od toho vítězství jsme se do tance ještě více ponořili a věnujeme mu každou volnou chvíli. Jsem opravdu ráda, že jsem hned na první pokus našla někoho, s kým se mi dobře tančí a zároveň si rozumíme i jako lidé. Většina tanečníků partnery poměrně často střídá, tanec je totiž plný emocí a navíc v blízkém kontaktu, je proto velmi důležité, vycházet spolu i mimo parket.

4. Pověz nám něco ze zákulisí soutěží.

Každý závod je hrozný stres, ale i skvělý, adrenalinový zážitek, začíná se většinou brzy ráno, po registraci obdrží každý taneční pár číslo, které si upevní na záda a pak se roztančuje, po roztančení začíná už tančení naostro, po každém kole někdo vypadne, až se ti nejlepší dostanou do samotného finále, no a pak je vyhlášení vítězů. V soutěžích nás hodnotí porotci, je jich vždycky pět, jedná se o bývalé profesionální tanečníky, takže tomu dobře rozumí, důraz se klade na rytmus, přesnost, ale i celkový dojem a vzhled, je třeba spolu s partnerem ladit, doplňovat se, na tanečníky by se mělo příjemně dívat.

Soutěž
Soutěže jsou plné adrenalinu
foto: Josef Čech

Taneční soutěže oba milujeme

5. Vždycky mě zajímalo, na co tanečníci během tance myslí..

Při tančení prožívám něco nepopsatelného, užívám si každý pohyb. Člověk si uvědomuje každou část svého těla, každý pohyb jako něco výjimečného a krásného. Na co myslím je dost rozdílné, záleží to na tom, zdali se jedná o trénink nebo soutěž, na tréninku se soustředím na určitý pohyb a na jiné myšlenky přitom moc nemám prostor. Na soutěžích to bývá jiné, snažíme se jeden druhého povzbudit, abychom se vyburcovali k co nejlepším výsledkům, věřili si a nebyli vystresovaní, oba soutěže milujeme a pokaždé si je užijeme. Nejlepší soutěže bývají na domácím parketu, kde si fandí celé kluby navzájem a je tam pokaždé skvělá atmosféra. Jsme jako velká rodina.

6. A jak vypadá taková cena za první příčku v soutěži?

To je dost různé, ale vždy dostaneme pohár nebo medaili, k tomu květiny a pak ceny od sponzorů, obvykle to bývá kosmetika nebo make-up, zvláště taková, která je potřeba k tančení, takže gely a lesky na vlasy nebo třeba třpytky na tělo.

Další výhra
Další vítězství Heleny Slívové a Jakuba Nožičky

7. Zmínila jsi make-up, ten bývá u tanečníků hodně nápadný, líčí se tanečnice samy, nebo mají vizážistky?

Ano, líčení na soutěže je velmi výrazné. Na parketu je totiž mnoho páru a každý se snaží zaujmout, diváci jsou mnohdy daleko od nás a na větší vzdálenost vypadá silné líčení hezky, navíc při tanci vyjadřujeme své emoce i výrazem v tváři, proto se my tanečnice tak nápadně líčíme. Většina tanečnic se češe a líčí sama nebo si navzájem pomáhají, obvykle zkušenější tanečnice učí ty mladší, já jsem se to učila sama. Inspiruji se u líčení slavných tanečnic, dělá to tak většina holek, pokaždé líčení trochu změním, třeba podle toho, jaké mám šaty, líčení a šaty k sobě musí vždy ladit.

8. Tanec vypadá poměrně snadně, ale dle tvé vysportované krásné postavy soudím, že to bude asi hodně náročné, je to tak?

Přesně jak říkáš, já začínám trénovat vlastně ještě před školou, sotva se rozední, začnu cvičením a pak chodím běhat, každý den několik kilometrů, ze začátku se člověku nechce, ale pak se už těšíš a hlavně se po běhu cítím celý den plná energie. Odpoledne chodíme trénovat tanec v páru, buď je oficiální trénink, kde tančí celý klub, anebo neoficiální tréninky, kterých se účastním jen já a můj taneční partner, tam máme větší prostor vše probrat, ale zároveň nás nemá kdo upozornit na naše chyby.

Taneční šaty nejsou levná záležitost

9. Kolikatery šaty tanečnice vlastně mají?

Většina tanečnic má dvoje, jedny na standartní tanec a jedny na latinu, občas na latinu třeba i vícery, ale určitě to není tak, že by každá z nás měla plnou skříň tanečních šatů. Já si nechávám šaty šít na míru, pořád sleduji různá videa a hledám šaty, do kterých bych se na první pohled zamilovala, právě si nechává šít nové, není to levná záležitost, na latinu stojí kolem deseti tisíc a na standartní tanec i dvacet tisíc.

Helena Slívová a Jakub Nožička v akci
Helena Slívová v akci

10. A jak vůbec dokážeš tančit v tak vysokých podpatcích?

Taneční boty jsou speciálně ušité, i přes vysoký podpatek v nich lze tančit pohodlně. Z počátku je trošku těžší si zvyknout, ale výběr je veliký a každý si najde ty svoje boty z pohádky, tedy takové, které výborně sedí a dobře se přizpůsobí každé noze. Podrážka taneční boty je navíc úplně tenká, protože je potřeba být v kontaktu s parketem, což tyto speciální boty umožňují.

11. Heli, moc děkuju za rozhovor a ať ti to i nadále skvěle tančí!

Není zač a děkuji.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Tagy

Tagy: , ,

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář