Nejsem nakupovací maniak. A tím méně módní maniak. Obchoďákům s hadříky se vyhýbám jako čert kříži. Ale ani to mému sedmiletému bráškovi nezabrání, aby se mi posmíval, když se ráno strojím do školy. Ze sourozeneckého pošťuchování jsem už sice vyrostla. Ale malá pomsta nikdy není na škodu.

avatar

Redakce Kámoška.cz
Píšeme o všem, co nás zajímá a baví!

Nejsem nakupovací maniak. A tím méně módní maniak. Obchoďákům s hadříky se vyhýbám jako čert kříži. Ale ani to mému sedmiletému bráškovi nezabrání, aby se mi posmíval, když se ráno strojím do školy. Ze sourozeneckého pošťuchování jsem už sice vyrostla. Ale malá pomsta nikdy není na škodu.

Vybírat plavky pro kluky je vážně peklo, navíc pokud máš za mladšího bráchu stejné stvoření jako já.

Vybírat plavky pro kluky je vážně peklo, navíc pokud máš za mladšího bráchu stejné stvoření jako já.

Musíme na nákupy

Příležitost trochu platit bráškovo pošťuchování jsem dostala poté, co mamka nekompromisně protřídila jeho šatní skříň (spíše tedy jednu velkou hromadu zmuchlaného oblečení) a prohlásila, že potřebuje nové plavky. Takové sdělní se samozřejmě bráškovi nelíbilo, protože to znamenalo jediné: nákupy. A protože jsem si i já sama chtěla pořídit nové dvoudílné plavky, navrhla jsem mamce, že s bráškou vyrazím do obchodů sama. A samozřejmě jsem měla postranní úmysly. A tak se také stalo.

Jak se kupují plavky?

Bráška samozřejmě prskal a protestoval – moc dobře tušil, že ta moje ochota nebude jen tak. Ale nakonec mu nezbylo nic jiného, než se poslušně chytit za ruku a vyrazit do města. Vyzbrojená tisíci rad o tom, jak se kupují dětské plavky, jsem zamířila do první plavkárny. Myslela jsem, že rychle koupíme plavky a následně se vydáme dál. Hodlala jsem z brášky totiž na odpoledne udělat módního manekýna a protáhnout ho po všech dětských obchodech, navléci ho do co nejvíce módních kousků a případně pořídit několik fotek. Aby viděl, jak pořádná móda vypadá. Jenže to jsem nevěděla, že nakupovat chlapecké plavky je tak těžké. Že si ženská vybírá plavky klidně i celý den, protože jí nesedí košíčky, a když sedí, tak se nelíbí barva, je nejspíš normální. I kdybych měla sestřičku a strávili jsme u plavek hodiny, nejspíš bych se nedivila. Ale kupovat plavky pro kluky takovou dobu a nakonec stejně odejít s prázdnou… !

Peprný výběr

Myslela jsem, že se bráškovi pomstím. Ale nakonec to vypadalo, že on se pomstil mně. Nejenže si neskutečně dlouho vybíral modely, který si zkusí – a přitom si všechny kousky rozložil na pult i na regály a přebíhal z jednoho konce na druhý –, ale při zkoušení zcela drze požadoval po prodavačce, aby mu přinášela menší či větší velikosti. A pokaždé to komentoval sarkastickými poznámkami. Na sedmiletého caparta docela peprnými. Jak já jsem se za něj styděla!

Trapas na 100 %

Na moje nabádání, ať se chová slušně, samozřejmě nereagoval. Nakonec se rozhodl, že všechny plavky zase vrátí zpátky. Rozstrkal je však na úplně špatná místa a vsadím boty, že to bylo úmyslně. Žádné se mu nelíbily. Nicméně to nebylo vše. Vzápětí se totiž rozhodl, že si pořídí dvoudílné holčičí plavky. Že prý jsou barevnější. To už jsem skoro vypěnila a táhla ho z obchodu pryč. Načež on spustil, jako by ho na nože brali. Lidé na ulici se za námi otáčeli a já byla rudá až na zadku. A doma? Doma bráška mezi hlasitými vzlyky mamce vysvětlil, že jsem mu jeho vytoužené plavky jednoduše nechtěla koupit. Už nikdy s ním nakupovat nepůjdu.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Tagy

Tagy: ,

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář