Doan Duc je ambiciózní módní návrhář se slibnou budoucností. Jeho tři modely vyhrály nedávno první místo v soutěži Avantgarda 2013. Jak vlastně vypadá taková práce na kolekci?

avatar

Anna Pechočová
Vystudovala oděvní návrhářství na střední umělecké škole.

Lidé jsou inspirativní

1) Pro začátek se možná čtenářkám trochu představ. Kolik ti je a odkud jsi?

Zdravím všechny čtenářky :-) . Letos v srpnu mi bude 20 let, narodil jsem se v Čeladné, ale své dětství jsem prožil v malém městečku Kopřivnice na Moravě střídavě se Znojmem. Původem jsem však z Vietnamu. Nyní bydlím v Praze, studuji zde a pracuji.

Doan Duc
Doan Duc
zdroj: facebook.com/doanducfashion

2) Jak dlouho už se zabýváš navrhováním oděvů?

Já bych řekl, že je to už celou věčnost. Zhruba od 2. -3. třídy jsem si už jako malý v družině na základní škole kreslil návrhy různých oblečků a potom se s nimi chválil paní vychovatelce. O to větší „vzplanutí“ pro tento obor pro mě byla návštěva našeho známého z Rakouska, který mi tehdy přinesl VOGUE z roku 2004 tuším. Cítil jsem se hrozně důležitě a nedal jsem ho z ruky. Asi moje první dětská láska řekl bych.

3) Kdo nebo co je pro tebe největší inspirací?

Největší inspirací jsou pro mě samotní lidé. Rád je pozoruji, jak se hýbou, jak mluví, jaké mají zvyky, jak žijí, jejich náboženství…to vše potom formuje člověka a proto jsme každý jiný a těch vizí je potom nespočet. Proto pro mě asi bylo vždycky největším vzrušením, když jsem mohl jít k někomu novému na návštěvu a mohl si prohlédnout, co ho doma obklopuje.

Doan líčí
Doan líčí modelku
zdroj: facebook.com/doanducfashion

4) Jak probíhá tvůj pracovní proces?

Velmi chaoticky :-) . Jsem totiž člověk, který nevydrží u jedné myšlenky. Asi bych lhal, kdybych napsal, že si sednu ke stolu, nakreslím pár návrhů, případně si udělám inspirační tabuli a potom vymýšlím výrobní proces. Asi je to u mě jak kdy. Někdy mě totiž nejdříve zaujme látka v metráži, tak si ji začnu aranžovat, dělat si návrh, pak ale zase dostanu jiný nápad a celé to přetvořím. Každou chvíli mě totiž napadají nové myšlenky, jak by to mohlo vypadat lépe. Ale v poslední době si už dávám pozor na určitou důslednost v tvorbě a snažím se, aby to mělo hlavu a patu, jako například u nynější kolekce, kterou zrovna tvořím.

Bez druhých to nejde

5) Jakou část z tohoto procesu máš nejraději? Navrhování, realizaci, focení…?

Všechno, protože to tvoří celek a jedno bez druhého nejde. Miluji každý krok z toho a nejraději bych si vše udělal sám. Jsem trošku puntičkář a bojím se předat práci někomu jinému, aby mi nenarušil myšlenku, ale nakonec vždy zjistím, že bez druhých to nejde a s nimi je to ještě lepší.

Doanova modelace
Modelace z papíru
zdroj: facebook.com/doanducfashion/photos_stream

6) Co považuješ za svůj největší dosavadní úspěch?

Mám za sebou již několik přehlídek, jak pro firmy, soutěže, či osobních zájmů, také nějaké ceny, ale největším úspěchem je pro mě to, že mi tato práce přinesla do života spoustu zajímavých lidí. Setkání s Helenou Vondráčkovou, Robertem Vanem, Victoriou Velvet, Michaelou Lejskovou, oblékám momentálně velmi dobře rozvíjejícího se zpěváka VOXELA a mnoho dalších.

7) Co všechno člověk musí připravit, když se chce zúčastnit návrhářské soutěže?

Tak v první řadě sebe samotného, je kolem toho spousty starostí a člověk je z toho mnohdy vystresovaný, takže to chce se trošku obrnit a mít jistý nadhled. Pak si tedy zjistit téma a začít tvořit návrhy, udělat si střihy, nakoupit látky, sehnat si modelky, vymyslet choreografii, hudbu, udělat pár zkoušek s modelkami, jak si na ně odzkoušet oděvy, tak mrknout se na jejich chůzi, poradit jim a diskutovat s nimi o tom, jaká je vaše představa. Nejhorší je, když to zrovna nejde podle vašich plánů, to se potom člověk cítí opravdu zničený, ale jak jsem psal, chce to obrnit se a zkusit se nestresovat a řešit dané problémy.

8) Jaké soutěže tohoto typu existují?

Tento rok se hlásím do Avantgardy v Lysé nad Labem, potom taky Dreft Fashion week vyhlašuje svoje soutěže, KABO a STYL a mnoho dalších i v zahraničí.

Avantgarda
Módní kolekce pro soutěž Avantgarda.
zdroj: facebook.com/doanducfashion

Krejčovina byla velmi průkopnické řemeslo

9) Myslíš, že je zde pro mladé návrháře dostatek příležitostí?

Myslím si, že ne. Je zde spousty šikovných lidí, kteří to nakonec vzdají a dají se například na dráhu prodavače v nějakém butiku, případně se z nich stanou stylisti a úplně zanevřou na tento obor. Tento stát si tady totiž podle mého pěstuje jen samé teoretiky, technology a konstruktéry, ale když někoho tyto věcí nebaví, tak jen málokdy dostanou příležitost se ukázat, protože jsou s tím spojené takové věci, jakože se nedostanou na vysokou, případně nedostudují střední, i když je v nich velký potenciál a mohli by povést českou módu a krejčovinu za hranice státu. Hold nežijeme v 60. – 70. letech, kdy krejčovina byla velmi průkopnické řemeslo a dosahovala obrovských zvratů například v Paříži. Už se nestane, že by nás například u Diora zaměstnali pouze na základě toho, že se jim líbí naše návrhy, i když s tímto oborem nemáme moc společného, ale baví nás něco tvořit. Jako tomu bylo u YSL, který již ve 21 letech s téměř nulovými znalostmi technologie a materiálů se dokázal prosadit u Diora. Další věcí jsou potom známosti a peníze, bez nich to jde velmi ztuha.

10) Už jsi měl i módní přehlídku/přehlídky?

Jak již jsem psal v některé z předchozích otázek, tak ano. Zhruba 8, teď přesně nevím, musel bych se podívat do životopisu.

11) Čeho bys chtěl v budoucnosti dosáhnout?

Mám svoji ideu o krásném krejčovství, několika švadlenách a věrných zákaznicích. Ta idea vznikla z příběhů Christiana Diora, Yves Saint Laurenta a Versaceho, ale ponechám to osudu. Mám na nejbližší dobu pár věcí, které bych chtěl zvládnout, ale nejdříve je chci dokázat a potom o nich můžu mluvit.

12) Co bys poradil čtenářkám, které se také chtějí zabývat módním návrhářstvím?

Moje odpověď na tuto otázku je taková: Pokud to opravdu cítíte, jděte za svým cílem. Najděte si školu, která Vás připraví, zajímejte se a snažte si nahrabat kontakty, kontakty a kontakty, s kterými byste se dostali do určité společnosti, ve které byste se mohli uplatnit. Co bych dále poradil je, abyste se učili pořádně šít a chtěli to. Nezáleží opravdu ani tak na té teorii obsažené v technologii jako na praxi, kdy s materiálem pracujeme, žehlíte ho, natahujete, provádíte různé úkony, které Vás donutí pochopit ten materiál, a potom zvládnete vše. Mnoho studentů, lidí, kteří se tímto chtějí živit, mají totiž velmi zkreslenou představu o tom, co toto řemeslo obsahuje. Nelze fungovat pouze s tím, že si nakreslím návrh a budu si myslet, že to je vše. Správný návrhář zná a ví, jak danou věc vytvořit a přemýšlí přímo u kreslení návrhu o střihu, záševcích, použití materiálu, výztužné vložky… prostě je s tím spojeno mnoho věcí a proto tvrdím, že bez praxe to nejde. Lidem, kteří se teprve chystají na školu, potom chci jen napsat, jestli ještě nevíte kam zamířit, doporučuji Vám obor krejčího, průmyslovka Vám dá teorii, technologii, ale praxe se nedá srovnat. Na krejčím máte týden praxi, týden školu, pokud si vyberete dobrou školu, pošlou Vás tak, jako mne, ke špičkám v krejčovském odvětví, abyste u nich měli praxi.

Proměna pomocí stylingu a make-upu
Fotografie Doanova stylingu
zdroj: facebook.com/doanducfashion

Doanovy dosavadní výtvory si můžete prohlédnout na jeho facebookové stránce, kde také nabízí jak ušití oděvu na zakázku pro konkrétního zákazníka, tak jeho služby jakožto vizážisty.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář