Přežij vztah na dálku
Březen 29, 2010 přidala Lucie Kocábková
Kategorie: Sex a vztahy
Dneska s tebou zabrousím do problematiky vztahů na dálku. Může takový vztah vůbec fungovat? Je lepší se rozejít, dokud to ještě jde bez bolavých ztrát na citech? Nebo mít trpělivost, sužovat se steskem, ale nakonec sklidit kýžené ovoce? Vím, že rozhodnutí o takovém vztahu není jenom na tobě, ale i tak jsi postavena před otázku „Má smysl ve vztahu takhle pokračovat?“. Rozhodně se neboj, vztah na dálku totiž není jenom o trápení.
Přežij vztah na dálku
Vztah na dálku – o co jde
V životě se určitě dostaneš do situace, kdy budeš muset volit mezi dvěma možnostmi. Jedna z nich bude vztah na dálku, druhá rozchod. Letní lásky, náhodná setkání anebo dlouhodobé vztahy, které se komplikují. Už nemůžeš být se svým klukem každý den. Ano, všechny tyhle „typy vztahů“ mohou vyústit ve vztah na dálku. Letní lásku z nás prožila snad každá. Na dovolené v horách, na přehradě či u babičky se lehce s někým seznámíš. Je to příjemné zpestření horkých letních dnů, které jednoznačně svádí k randění. Bohužel tě zklamu, takovéhle vztahy většinou dlouhodobě nevydrží. Nepopírám, že existují výjimky. Určitě existují! Ale pokud chceš pokračovat ve vztahu, většinou musíš udržovat vztah na dálku. Vztah na dálku vyžaduje tvou trpělivost, vůli a v neposlední řadě hodně vzájemné lásky. Pouze vztah na dálku s pevným základem může harmonicky fungovat. Takový základ se nevytvoří za pár dní.
Jak zvládnout odloučení
Odloučení je jako vítr. Malý vítr oheň v tvém srdci rozdmýchá, velký ho udusí. Dokážeš si představit vztah na dálku před padesáti lety? Milenci si spolu psali dopisy a prakticky neměli možnost se vidět. Nyní máš k dispozici mobil a internet. Obě tyto technologie způsobily ve vztazích nepředstavitelnou revoluci. Můžeš si se svým miláčkem psát a volat, vyměňovat si mms-ky a být tak neustále v kontaktu. Může se ti stát, že budeš s někým přes rok chodit, ale změna školy či bydliště vás odloučí. Kolik vás dělí kilometrů? 50, 100 či 300? Vztah se stabilním základem má šanci vydržet. Pokud o toho druhého fakt stojíš, udělej vše pro to, aby váš vztah na dálku fungoval. Pravidelně se navštěvujte (alespoň jednou za měsíc). Prostě sbal tašku a vydej se na víkend napříč republikou.
Výhody a nevýhody vztahu na dálku
Dávné časy měly však jedno významné plus oproti dnešní době. Tvoje babička na dopis čekala několik dní. Nemohla tedy po dnu bez odpovědi dělat žárlivé scény a unáhlené závěry. Dej si pozor na hádky a výčitky. Určitě sama víš, že i přes sms-ky se můžeš s někým pěkně zhádat. Taková hádka ve vztahu na dálku visí dlouhou dobu, neumíte-li ji smést ze stolu. Nemůžeš si s tím druhým na rovinu promluvit, musíš čekat až ho zase uvidíš.
Stesk a zase ten stesk
Často ti chybí objetí od tvého přítele a pusa na dobrou noc. O to máš však větší radost, když se opět setkáte. Vztah na dálku ale nejsou jen nevýhody a trápení. Je to styl vztahu, který vyžaduje mezi lidmi značnou míru důvěry a tolerance. Funguje na kompromisech. Máš v něm velké množství volného času, během kterého se můžeš naplno věnovat svým zájmům. Máš nějaké tipy, jak zvládnout vztah na dálku? Šup sem s nimi.
Kam dál?
Skoro před dvěma lety jsem se rozhodla vyjet studovat do ciziny. Přítel byl cizinec, měla jsem namířeno do jeho země, zatímco on zůstával v ČR. Moc lidí tomu nevěří, ale nevydrželo to z jiných důvodů než je vzdálenost a nemožnost se vidět. Jiné prostředí a odstup oba změní a ukážou se věci, které jste si předtím třeba nechtěli přiznat. Stále věřím, že vztah na dálku může vydržet – když má pevné základy a oba se snaží. Za další dva roky mě to čeká znovu. Našla jsem si tady na univerzitě nového přítele, za dva roky končím a vracím se domů. Občas mě to hodně trápí, ale on mě uklidňuje, že pokud se nevrátím já, vyjede do Evropy za prací on
, vše záleží jen na tom, jestli spolu budeme chtít být – potom už v cestě nestojí nic.
Mám vztah na dálku,chodíme spolu jen 3 měsíce,ale zdá se mi to jako celý život
.Nedokážu si už život bez něj vůbec představit.Mám pořád takový pocit,jak bych konečně našla toho pravého.Jsem z Ostravy a on z Brna.Vlakem jsme od sebe, tak 1 a půl hodinu,ale i tak bych byla radši, kdyby byl jen třeba 10 km ode mně. Opustit ho nedokážu, na to ho strašně moc miluju,ale když zamnou přijede vždy na 9 hodin skoro každou sobotu 
, ale i tak je to málo.Snažíme se řešit naši budoucnost atd. Chceme totiž spolu zůstat i v budoucnosti 
A já se k němu pak do Brna přestěhovat 
…
Ahoj, taky mam vztah na dalku, deli nas od sebe asi 8000km… a to se vydrzet neda. Pokud by muj pritel byl z Cech a delilo nas od sebe jen 100 km, vyresila bych to prestehovanim se za nim, nebo on za mnou. I pres velkou vzdalenost se snazim za nim prestehovat, doufam, ze dostanu vizum a povede se mi to. Pokud ne, ve vztahu nejsem schopna pokracovat, i kdyz ho velice miluji. Odlouceni je nesnesitelne. Jste stastne zeny, ze jste ze stejne zeme.
Ahoja. S přítelem jsme se znali už šest let a chodit jsme spolu začali o prázdninách před dvěma roky. Vypadalo to jako typická velká letní láska, taková ta hvězdička, co se rozsvítí a za chvilku zhasne. Snad nikdo, ani my dva jsme nevěřili tomu, že by to mohlo vydržet déle. Já z Brna, on z Prahy. Ale již po krátkém rozloučení během prázdnin jsme věděli, že to jen tak nezůstane a zůstat nemůže. Ze začátku to bylo těžké. Zvyknout si na nepřítomnost toho druhého, když to potřebujete, když usínáte sami a víte, že o 200 Km dál leží v posteli někdo, kdo by dal všechno na světě za možnost usínat s vámi. Ale po čase se to zlepšilo. Vždy odpočítáváme dny, které ještě musíme „přežít“ abychom mohli být zase spolu. Vídáme se jednou za dva, nebo za tři týdny na celý víkend. Hodně lidí nám to rozmlouvá, že to nevydrží, že to nemá smysl, že je to finančně náročné…Ale my už máme svou hlavu. Uvědomujeme si všechna rizika, ale vždy se jen zasmějeme, mávneme rukou a říkáme, že se aspoň sami sobě „neokoukáme“
Nedokážeme si představit život bez toho druhého. I když jsme od sebe daleko, mám pocit, že jsme si mnohem blíž, než jiné páry, které vidím kolem sebe. Samozřejmě, není všechno růžové, ale myslím, že v našem případě nás ta „naše dálka“ sbližuje 
Ahojky, mám vztah na dálku rok a půl a nemůžu si stežovat. Jsme od sebe vzdáleni 120 km a jsme spolu každou sobotu. Známe se již od školy, chodili jsme spolu na základní školu, ale nepromluvili jsme spolu jedinné slovo, snad jen jsme si řekli zbrklé „ahoj“ a tim to haslo, hlavně, když přítel odešel na střední školu a já měla ještě rok základní školy, to už jsme se vůbec neviděli a ani jsme neměli kontakt. Doba plynula a my jsme se o letních prázdninách zblížili a měsic po prázdninách si řekli, proč to nezkusit. Byli a jsme do sebe bezhlavě zamilovaní do teď a plánujeme budoucnost, jen si stále přes týden píšeme, že to musíme vydržet a na konci nás čeká krásný den strávaný s tím druhým. Jsem důkazem, že i vztah na dálku je něco krásného, je to nádherný začátek do života. Ten druhý aspoň vidí, jak moc si ho vážíte a co všechno jste pro něj schopny udělat. Když nastane nějaká hádka, tak se to maximálně do hodiny urovná a vše je zase v pořádku. Nemůžu si přát nic lepšího, hlavně, když je tak úžasný a dává vám naději a opětuje lásku! Miluji ho! ♥
Já mám vztah na dálku už 2 roky, dělí nás od sebe 120 km a vídáme se většinou co 14 dní.. Nemůžu říct, že by tento vztah neměl své pro i proti, určitě má, mezi klady patří to, že máme čas na sebe, na svoje přátele, koníčky a hlavně školu, ale zápory jsou určitě větší, nejhorší je právě to, jak vám ten člověk hrozně chybí a vy nemůžete s tím nic udělat, sice to mám k němu „jen“ 2 hodinky cesty, ale i tak.. Ale odpustit bych jej nechtěla, na to ho moc miluju