Dneska s tebou zabrousím do problematiky vztahů na dálku. Může takový vztah vůbec fungovat? Je lepší se rozejít, dokud to ještě jde bez bolavých ztrát na citech? Nebo mít trpělivost, sužovat se steskem, ale nakonec sklidit kýžené ovoce? Vím, že rozhodnutí o takovém vztahu není jenom na tobě, ale i tak jsi postavena před otázku “Má smysl ve vztahu takhle pokračovat?”. Rozhodně se neboj, vztah na dálku totiž není jenom o trápení.

avatar

Lucie Kocábková

Přežij vztah na dálku

Přežij vztah na dálku

Vztah na dálku – o co jde

V životě se určitě dostaneš do situace, kdy budeš muset volit mezi dvěma možnostmi. Jedna z nich bude vztah na dálku, druhá rozchod. Letní lásky, náhodná setkání anebo dlouhodobé vztahy, které se komplikují. Už nemůžeš být se svým klukem každý den. Ano, všechny tyhle “typy vztahů” mohou vyústit ve vztah na dálku. Letní lásku z nás prožila snad každá. Na dovolené v horách, na přehradě či u babičky se lehce s někým seznámíš. Je to příjemné zpestření horkých letních dnů, které jednoznačně svádí k randění. Bohužel tě zklamu, takovéhle vztahy většinou dlouhodobě nevydrží. Nepopírám, že existují výjimky. Určitě existují! Ale pokud chceš pokračovat ve vztahu, většinou musíš udržovat vztah na dálku. Vztah na dálku vyžaduje tvou trpělivost, vůli a v neposlední řadě hodně vzájemné lásky. Pouze vztah na dálku s pevným základem může harmonicky fungovat. Takový základ se nevytvoří za pár dní.

Jak zvládnout odloučení

Odloučení je jako vítr. Malý vítr oheň v tvém srdci rozdmýchá, velký ho udusí. Dokážeš si představit vztah na dálku před padesáti lety? Milenci si spolu psali dopisy a prakticky neměli možnost se vidět. Nyní máš k dispozici mobil a internet. Obě tyto technologie způsobily ve vztazích nepředstavitelnou revoluci. Můžeš si se svým miláčkem psát a volat, vyměňovat si mms-ky a být tak neustále v kontaktu. Může se ti stát, že budeš s někým přes rok chodit, ale změna školy či bydliště vás odloučí. Kolik vás dělí kilometrů? 50, 100 či 300? Vztah se stabilním základem má šanci vydržet. Pokud o toho druhého fakt stojíš, udělej vše pro to, aby váš vztah na dálku fungoval. Pravidelně se navštěvujte (alespoň jednou za měsíc). Prostě sbal tašku a vydej se na víkend napříč republikou.

Výhody a nevýhody vztahu na dálku

Dávné časy měly však jedno významné plus oproti dnešní době. Tvoje babička na dopis čekala několik dní. Nemohla tedy po dnu bez odpovědi dělat žárlivé scény a unáhlené závěry. Dej si pozor na hádky a výčitky. Určitě sama víš, že i přes sms-ky se můžeš s někým pěkně zhádat. Taková hádka ve vztahu na dálku visí dlouhou dobu, neumíte-li ji smést ze stolu. Nemůžeš si s tím druhým na rovinu promluvit, musíš čekat až ho zase uvidíš.

Stesk a zase ten stesk

Často ti chybí objetí od tvého přítele a pusa na dobrou noc. O to máš však větší radost, když se opět setkáte. Vztah na dálku ale nejsou jen nevýhody a trápení. Je to styl vztahu, který vyžaduje mezi lidmi značnou míru důvěry a tolerance. Funguje na kompromisech. Máš v něm velké množství volného času, během kterého se můžeš naplno věnovat svým zájmům. Máš nějaké tipy, jak zvládnout vztah na dálku? Šup sem s nimi.

Líbí se ti tento příspěvek?

Tagy

Tagy:

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • Karolínka

    Mám vám napsat svůj příběh ? V roce 2010 jsem přes skype poznala kluka, ani nemel webku byla jsem na ní jenom já.Ale už ten jeho hlas mi říkal že je naprosto uzasnej.Poslal mi fotku…no neřikala sem to ! Nádhernej…hnedy vlasky hnedy oci a ten usmev..kulišáckej :) Ubehl asi mesic a premlouval me abych prijela …je to jenom nejakych 140 km.Bylo mi 16 a naši mě az zase tak pustit nechteli. Ale jela sem. Na ten den nikdy nezapomenu malem sem upadla pod vlak :D …Den sme si spolu užili, dostala sem pusinu a nic. Co jsem mohla čekat že ? 3 měsíce se mi neozval tak sem si našla jiného. Bohužel jeden den mě čekalo překvapení v podobě rozhovoru na skype a přiznání ,, Lituju jenom pár věcí které jsem neudělal: Miluju Tě ….přijeď za mnou” Málem sem dostala infarkt. Abych to nezdržovala . Potom jsem s ním asi 2? měsíce chodila na dálku ale nebylo to ono. Pořád nějké podezírání, občas mi nebral telefon…Na čarodky jsem za ním jela a asi dva dny se semnou rozešel.Ani mi nezvedl mobil. Napsal mi zprávu že to nedává , že jsme od sebe dálku. Našla sem si stálého přítele,vykašlala se na minulost…… ale toho prvního pořád miluju a on mě. Vím to . Po dvou letech mě přemluvil abych přijela(psali jsme si , volali). Chtěla bych s ním bejt znova , ale vím že to nejde. Naopak současný přítel je odemě 119 km a jsme spolu dva roky…Takže si myslím že to jde. Jen se musí chtít.Bohužel muj ex nemá dostatečnou výdrž na to aby se překonal :) Takže si vážím současného přítele a na toho daleko už jen vzpomínám…

  • Klára

    Ahoj.jsem s přítelem necelý rok a půl.oba jsme češi,ale on pracuje v USA.odletěl tam za prací,když jsme spolu chodili teprve měsíc.po našem pul ročním chození jsem ho navštívila na 3 mesíce,pak jsem se vratila domu a podruhé jsem byla u něj letos v unoru opět na 3 měsíce.ted jsem opět doma,v ČR.když odjel z čr,netušila jsem co bude dál.sice jsme byli v kontakt přes skype atd,ale stejně… když máte přítele kterého jste už 5 měsícu neviděla na živo,nemohla jste ho obejmou,políbit,tak začnou být trochu velké krize.pak se najednou objevíte vedle něj,žijete s ním,jste spolu 24hodin denně.. poznáte se skvěle a upnete se na sebe až moc.a najednou jste zase pryč a nevíte když ho zase budete moct obejmout.je to strašný pocit.po návratu mojjí první návštěvy u něj,jsem prožila nehorších 5 měsíců mýho života.anijeden jsme netušili jaká bude budoucnost,ale doufala jsem a věřila že to tak nebude na pořád a jednou to skončí a on tomu věřil taky…až ted na jaře se stala změna a mě se ted dělají pracovní víza do USA.za měsíc odlétám za mou milovanou osobou a budu s ním pracovat v USA ještě minimálně další rok a půl.a už nám nic nestojí v cestě společně štastně žít!! jsme oba štastní a nemůžem se dočkat až tyhle doby tisíce kilometrů skončej :)

  • Kikina

    Jak to tak čtu … 120km ….. 200km …. Holky já to mám 9352 km. Můj přítel je z jiřní afriky (ne není černej)

    Budeme spolu/nespolu 4 měsíce. Odloučení je strašné, když ho vidím usmívat se, říkat mi hezké věci a podobně na skypu chtěla bych ho políbit ….. ale nejde to. Ale bojujeme za to být spolu a jednou to vyjde :)

  • gina melgar

    ahoj, v lete 2010 jsem v exoticke zemi potkala kluka, rok a pul jsme si psali a volali, ted na jare me byl navstivit na 3 mes, musel kvuli tomu utratit pres 20000 za letenku. nejdriv vyplouvaly na povrch vsechny kulturni rozdily ale diky vzajemnemu pochopeni jsme vse prekonali a nakonec si zacli opravdu rozumeth. problem je, ze dnes odletel a nevime co bude dal. vime, ze se mame radi ale realita- prace atd nas brzdi v uvazovani, a tak nez odjel jsme si nerekli nejaky konkretni plan, jak to vyresime. ted je ve mne obrovska prazdnota ze “ztraty” milovaneho cloveka a z nejistoty co bude dal. ach jo, nikomu to nepreju, i kdyz si rikam jsou mnozi co lamentuji ze nemuzou najit tu pravou lasku a ja ji mam, bohuzel ted ale sedi v letadle pres ocean. to je asi ironie zivota

  • Aneta

    AHOJ :) je mi 13 a mám kluka v bratislavě (sem z mělníka což je nad prahou) potkli sme se na hokejovém turnaji.Byl to ten nejhezčí moment co sem kdy zažila pak sme se za pár dní viděli na dalším turnaji :) a ted mi slíbil že za mnou přijede na mělník o prázdniny :) když mi to napsal byla sem tak štastná že sem začala brečet :) … Většinou si voláme na skypu a já všechno probrečim:/ … a Nejlepší je že mam své agenty :D v bratislavě takže mám jasný že mě nepodvádí ;) :))))

  • naicha

    Skoro před dvěma lety jsem se rozhodla vyjet studovat do ciziny. Přítel byl cizinec, měla jsem namířeno do jeho země, zatímco on zůstával v ČR. Moc lidí tomu nevěří, ale nevydrželo to z jiných důvodů než je vzdálenost a nemožnost se vidět. Jiné prostředí a odstup oba změní a ukážou se věci, které jste si předtím třeba nechtěli přiznat. Stále věřím, že vztah na dálku může vydržet – když má pevné základy a oba se snaží. Za další dva roky mě to čeká znovu. Našla jsem si tady na univerzitě nového přítele, za dva roky končím a vracím se domů. Občas mě to hodně trápí, ale on mě uklidňuje, že pokud se nevrátím já, vyjede do Evropy za prací on :-) , vše záleží jen na tom, jestli spolu budeme chtít být – potom už v cestě nestojí nic.

  • Lucka

    Mám vztah na dálku,chodíme spolu jen 3 měsíce,ale zdá se mi to jako celý život :) .Nedokážu si už život bez něj vůbec představit.Mám pořád takový pocit,jak bych konečně našla toho pravého.Jsem z Ostravy a on z Brna.Vlakem jsme od sebe, tak 1 a půl hodinu,ale i tak bych byla radši, kdyby byl jen třeba 10 km ode mně. Opustit ho nedokážu, na to ho strašně moc miluju,ale když zamnou přijede vždy na 9 hodin skoro každou sobotu :) , ale i tak je to málo.Snažíme se řešit naši budoucnost atd. Chceme totiž spolu zůstat i v budoucnosti :) A já se k němu pak do Brna přestěhovat :-)

  • Dita

    Ahoj, taky mam vztah na dalku, deli nas od sebe asi 8000km… a to se vydrzet neda. Pokud by muj pritel byl z Cech a delilo nas od sebe jen 100 km, vyresila bych to prestehovanim se za nim, nebo on za mnou. I pres velkou vzdalenost se snazim za nim prestehovat, doufam, ze dostanu vizum a povede se mi to. Pokud ne, ve vztahu nejsem schopna pokracovat, i kdyz ho velice miluji. Odlouceni je nesnesitelne. Jste stastne zeny, ze jste ze stejne zeme.

  • Marki

    Ahoja. S přítelem jsme se znali už šest let a chodit jsme spolu začali o prázdninách před dvěma roky. Vypadalo to jako typická velká letní láska, taková ta hvězdička, co se rozsvítí a za chvilku zhasne. Snad nikdo, ani my dva jsme nevěřili tomu, že by to mohlo vydržet déle. Já z Brna, on z Prahy. Ale již po krátkém rozloučení během prázdnin jsme věděli, že to jen tak nezůstane a zůstat nemůže. Ze začátku to bylo těžké. Zvyknout si na nepřítomnost toho druhého, když to potřebujete, když usínáte sami a víte, že o 200 Km dál leží v posteli někdo, kdo by dal všechno na světě za možnost usínat s vámi. Ale po čase se to zlepšilo. Vždy odpočítáváme dny, které ještě musíme “přežít” abychom mohli být zase spolu. Vídáme se jednou za dva, nebo za tři týdny na celý víkend. Hodně lidí nám to rozmlouvá, že to nevydrží, že to nemá smysl, že je to finančně náročné…Ale my už máme svou hlavu. Uvědomujeme si všechna rizika, ale vždy se jen zasmějeme, mávneme rukou a říkáme, že se aspoň sami sobě “neokoukáme” :) Nedokážeme si představit život bez toho druhého. I když jsme od sebe daleko, mám pocit, že jsme si mnohem blíž, než jiné páry, které vidím kolem sebe. Samozřejmě, není všechno růžové, ale myslím, že v našem případě nás ta “naše dálka” sbližuje :)

  • Týna

    Ahojky, mám vztah na dálku rok a půl a nemůžu si stežovat. Jsme od sebe vzdáleni 120 km a jsme spolu každou sobotu. Známe se již od školy, chodili jsme spolu na základní školu, ale nepromluvili jsme spolu jedinné slovo, snad jen jsme si řekli zbrklé “ahoj” a tim to haslo, hlavně, když přítel odešel na střední školu a já měla ještě rok základní školy, to už jsme se vůbec neviděli a ani jsme neměli kontakt. Doba plynula a my jsme se o letních prázdninách zblížili a měsic po prázdninách si řekli, proč to nezkusit. Byli a jsme do sebe bezhlavě zamilovaní do teď a plánujeme budoucnost, jen si stále přes týden píšeme, že to musíme vydržet a na konci nás čeká krásný den strávaný s tím druhým. Jsem důkazem, že i vztah na dálku je něco krásného, je to nádherný začátek do života. Ten druhý aspoň vidí, jak moc si ho vážíte a co všechno jste pro něj schopny udělat. Když nastane nějaká hádka, tak se to maximálně do hodiny urovná a vše je zase v pořádku. Nemůžu si přát nic lepšího, hlavně, když je tak úžasný a dává vám naději a opětuje lásku! Miluji ho! ♥

  • Blanka

    Já mám vztah na dálku už 2 roky, dělí nás od sebe 120 km a vídáme se většinou co 14 dní.. Nemůžu říct, že by tento vztah neměl své pro i proti, určitě má, mezi klady patří to, že máme čas na sebe, na svoje přátele, koníčky a hlavně školu, ale zápory jsou určitě větší, nejhorší je právě to, jak vám ten člověk hrozně chybí a vy nemůžete s tím nic udělat, sice to mám k němu “jen” 2 hodinky cesty, ale i tak.. Ale odpustit bych jej nechtěla, na to ho moc miluju :-)