„Máš to blbý,“ soustrastně mě pošťouchla sousedka, když jsme spolu na domovní terase popíjeli víno a vychutnávali poslední paprsky slunce jarního večera. Pusa jí jela, jak po másle. Rádoby filozofický plačky o nás, o chlapech. Jsme prej nepochopitelný, ješitný, nespolehlivý a nevýkonný. Co tím myslela?

Mezi mužem a ženami

Stěžovala si na nedostatek pozornosti, sexu nebo bídně přispíváme na uspokojování ženských materiálních cílů? Její slova ke mně doléhala jako přes oteplující fotografický filtr. Chlad a výčitky našemu pohlaví ztratily na ostrosti díky vinnému odstínění. Plkala nabubřelá moudra, ale zřejmě by po chvilce hrané cudnosti připustila, že bych ji za nadcházejícího soumraku umlčel a prohřál. Rychlovka, než si pustí seriály. Nechat si ujít napínavou epizodku by jí za šťouch se mnou nejspíš nestálo.

Není sice můj typ, kejtky se jí třesou při každém přemístění, ale po dvou dvoudeckách je jasně píchatelná. Má dlouhé vlasy, za které bych ji přidržel, kdyby mi padala z postele. A balóny jí lezou z podprdy do všech stran. To na pěkný večer stačí až až.

Ne, radši ne, zaplejtat se v baráku není fér. Neklapne nám to, nebudu jí pasovat a uříznu si trapas. Nebo se ženština namlsá a bude se chtít obvečer šťavnatě tulit. Uff! Balkon by se pak pro mě stal sexuální pastí. Nechám ji bejt, i když mi teď poškubává. Pro klid domu. Nechci zažívat, že mě za čas potká s hubenou holčičkou a bude si vztekle uplivávat a mumlat o štětkách na vysokých šteklech.

Přistěhovala se nedávno. Před dvaceti lety (mluvím o jejím věku), kdy jsme se letmo znali z diskotéky, bych se nerozmýšlel. Jenže tehdy zase ona tu svou jeskyňku považovala za nedobytnou svátost. Schovávala si ji pro jiný kanóny. Tehdy suchá, teď mokrá. Proč se lidi nedokážou dohodnout?

Vrátila se zpět, k prvnímu pošťouchnutí. Mluvila o mém literárním díle.

„A víš proč?“ pokračovala bodře, „protože ženský víc čtou romány od spisovatelek. To je materiálek…,“ dodala a pochvalně ťukla prsty do tlusté bichle, jejíž existence a slepá oddanost zmanipulovaných žen mi masírovala žluč už dlouhé měsíce. Co vlastně v tý knize objevila, pořádně neřekla. Jen, že je o šukání, furt dokola.

„A hele bejby, to tvoje laciný video, booktrajler plnej kalhotek a podprsenek je načinčaný korzo. Pořádná ženská má jiný tvary…“

Plácla se s rozmachem po obsáhlé zadnici a nervózním pohledem na hodiny mi dala najevo, že naše konverzace bude brzy končit. Po TV novinách začíná seriál.

Co jsem o „vztazích“ věděl, všechno jsem napsal do knížky „Mezi mužem a ženami“. Jak to vidíme z našeho mužského pohledu. Moudré ženy ví a s úsměvem chápou. Baby jedu zuří.

K zamyšlení se otvírá, proč moderní žena tak ráda čte o sexu a milování. Děláme něco špatně? A nebo, že to neděláme?

www.marcuswang.cz

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Zachumlaná ve stylovém oblečení

Pokud hledáš stylovou bundu či kabát na zimu, koukni na týdenní slevy značkového oblečení.

Sponzorovaný tip

Přidej komentář