Zdravím všechny, jmenuji se Alice a už je tomu čtyři roky, co jsem dosáhla plnoletosti. Chtěla bych se vám svěřit s mým příběhem, který bude asi pro vás všechny nepochopitelný. Pracuju jako telefonní operátorka na erotické lince, kde si vydělávám na živobytí. Jsem ale zadaná a tak to musí tajit, co to jde, a věřte, že to jednoduché není.

avatar

Redakce Kámoška.cz
Píšeme o všem, co nás zajímá a baví!

"Kolikrát jsem volala s úchylama, který měli divný choutky a někdy to byla síla, vydržet to jejich breptání a splnit jim slovní přání"

"Kolikrát jsem volala s úchylama, který měli divný choutky a někdy to byla síla, vydržet to jejich breptání..."

Rozmazlenec na entou

Vždycky jsem dostala všechno, na co sem ukázala. A oproti mým vrstevníkům jsem o nic neměla nouzi. Značkový hadry, soukromé školy, velké kapesné a bůhví co ještě bylo na denním pořádku. Makat jsem nemusela a taky nebylo proč. Z práce se mi dělala husí kůže a to, že mé vrstevnice pracovaly, mě dohánělo k povýšenému úsměvu. Okolí mi závidělo a já si ten pocit užívala. Byla jsem někdo…někdo víc. Měla jsem dostatek volnosti, žádné omezování, chodila jsem domů, podle svého, jezdila jsem na hodně akcí, koncerty…prostě mi nic nechybělo, měla jsem všechno nadstandardní. Má volnost mě ale dohnala k tomu, že jsem dělala průsery, blbosti a vše jsem vyháněla k extrémům. Nakonec se mi nevyhnul ani zážitek s drogami, tvrdým alkoholem i románky s pochybnými blbečky. Jednou rodičům došla trpělivost, i když předtím mě z každého průseru tahali. Najednou byl konec. Táta na mě řval, že jsem parchant, kterýmu dali všechno a dělá jim akorát ostudu a problémy. Máma se přidala, ale spíš brečela. Měla jsem se sbalit a začít sama…se vším a bez jejich pomoci. Nezajímalo je, jak si to zařídím a ani se nedivím…byla jsem šílená, fakt. Sbalila jsem si věci a čekala, že mě ještě vezmou zpátky, slibovala jsem všemožný. Ne, až bude ze mě normální člověk, vezmou mě zpátky. Tak smůla…byl ze mě jak bezdomovec a myslela jsem, že si hodím mašli. Bulela jsem..co teď?? Chrápat na nádraží? Ne! Pak jsem si vzpomněla na mojí kamarádku Martinu a volala jsem jí, jestli můžu u ní bejt. Nechala mě pár dnů u sebe a já si postupně začala budovat svůj vlastní život, bez rodičů a na vlastní pěst.

Práce… no fuj!!??!!

Nebyla jsem zvyklá pracovat a podle toho to taky tak vypadalo. Začala jsem v hypermarketu a byla jsem jak poleno. Nechtělo se mi dělat, ale musela jsem. Byla jsem nešikovná jak prase a pro všechny jsem byla nafuněná nanyna se slepičím mozečkem. Takže jsem se dočkala šikany a debilních narážek, ale co, zkušenost byla. Bylo to ale hrozný. Makat tak dlouho a pak přijít strhaná jak pes. Stálo to za h*vno…všechno. Unavená, zesláblá, bez prachů, život z ruky do huby a ještě v pronájmu, no super ne! Začalo mě to s*át. Pak jsem jednou začala hledat možné výdělky na netu. Něco jednoduššího a za dobrý prachy. Hledání mi dalo zabrat a nakonec jsem jednu práci našla…no hekat do telefonu chlapům na druhé straně drátu a kecat jim o všem možným, při čem se udělaj. Byl to divnej pocit, to jo, ale říkám si, že jen idiot by to nezkusil. Zavolala jsem a s pani jsem se dohodla na schůzce. Byla to divná bába…taková rádodajka, to vám řeknu, ale nakonec mi všechno řekla a já na to kývla. Co mi zbývalo???

Někdy to bylo drsný

Začala jsem s tím a první zážitek byl rychlej a nebyl špatnej. Jenže kolikrát jsem volala s úchylama, který měli divný choutky a někdy to byla síla, vydržet to jejich breptání a splnit jim slovní přání. Hekala jsem, říkala jim, co by se mnou dělali, popisovala jsem jim, jak si to dělám a jak bych to udělala jim. Musím se přiznat, že jeden klient mi byl podle hlasu tak sympatický, že jsem nic nemusela předstírat, ale to jsem odběhla. Někdy to byla fakt síla, ale prachy mám tak dobrý, že už žiju jinak. Není to sice jako předtím, ale o vyšší úrovni se mluvit dá.

Práci mám, ale k tomu další problém

Během toho, co jsem dělala št*tku po telefonu, jsem si našla přítele. Je hrozně moc fajn, rozumíme si, máme se rádi a už jsme spolu začali žít. Pustila jsem pronájem a šla k němu. Jsme spolu spokojený, ale nevím, co mám dělat. Je to vůči němu nefér, a kdyby to věděl, bůhví, co by bylo. Ztratit ho nechci, ale taky nechci pustit práci, co sype. Někdy, když spolu spíme, přijde mi, že jsem mu vlastně nevěrná a pak nemůžu. Někdy se na něj nechci ani podívat, třeba by poznal, že se něco děje. Co teď mám holky dělat? Teď už mám s rodičema klid, jsem soběstačná, ale všechno se ve mně pere. Chci totiž klidný život na určité úrovni a to bez téhle práce nejde, ale zase nechci ztratit jeho :-( .

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • Marcela

    taky jsem se dostala do hodně blbé situace :( můžeš mi prosím poradit kde mám takovou práci sehnat? … moc děkuju …
    Jinak možná o tom zbytečně moc přemýšlíš… jak už psala nějaká slečna, neděláš nic špatného… Je to prostě práce jako každá jiná, jen se o tom nemluví :) ale svému příteli bych to třeba řekla spíš jako : byla jsem ve špatné situaci a DĚLALA jsem to … minulý čas… je to lepší než říct, stále to dělám víš :) a uvidíš jak to vezme

  • Sophia

    zkus si s pritelem sednout a vse mu rict. Pokud je rozumny, tak te pochopi a spolu najdete reseni. Prosim , poslala bys mi take cislo na zamestnavatele? A nakolik je to anonymni? Muze te zamestnavatel nekdy prasknout – ma urcite tve udaje, jmeno a adresu a tak :)

  • Dana Musilová

    Ahojky,napiš mi prosím kontakt na zaměstnavatele.Chci tuto práci dělat.Díky

  • Renča

    Já bych to přítelovi řekla a pak by se uvidělo co dál. Třeba by mu tvoje práce nevadila a nebo by ti pomohl najít novou ;)

  • Pája

    Nemyslím, že bys musela práci opustit.Neděláš nic nechutného,ba naopak, jestli volá “úchylák” vyblbne se po telefonu a je klidnější,ne? Možná díky Tobě nepřepadne některou ženu nebo dítě na ulici..a jestli volá solidní týpek, který volí raději tuto variantu místo nočního podniku, tak paráda.Má rozum a chrání si zdraví a vlastně i své partnerce.A víš co? Docela mě to zajímá a chtěla bych to zkusit :-)
    Nepošleš mi kontakt? ;-)

  • M*

    Buď s přítelem, odejdi z práce a najdi si jinou, slušnější.. Sice třeba nebude tak dobře placená, ale jak sama píšeš chceš klidný život na určité úrovni.. Tak s tou podivnou prácí přestaň, dokud to ještě jde ;) A jestli přítele miluješ už vůbec nic neřeš a rozhlídni se po nové práci ;)