Svatba je krásná záležitost. Krásné šaty, úsměvy, blahopřání a navíc i plánované líbánky. Jenže kdy je ten správný čas? Kdy je člověk připravený na takový krok?

avatar

Karolína Honsová
Dívka milující přírodu a svého přítele. Mezi její záliby patří především psychologie.

Když se dají rozum a cit dohromady

Silná zamilovanost podle psychologů trvá kolem tří až šesti měsíců a za horní hranici se udávají dva maximálně tři roky. První dva roky jsou důležité především pro poznání druhého a pro poznání vašeho vztahu. Pokud někdo z páru uvažuje o svatbě, mělo by se počítat i s ústupem zamilovanosti. Pokud se dva vezmou v prvním roce vztahu, jsou mnohdy překvapení, jak je stres ze svatby dokáže rozdělit, že se nakonec ani nevezmou. Nebo se brzy po svatbě rozvádějí, jelikož zjistili, že spolu nevycházejí. Partner nemusí být nikdo zlý, ale zkrátka zjistíte, že má vlastnosti, se kterými jste nepočítala.

Kdy jsme připraveny říct mu „ano“?
Neuvážením se z pohádky může stát peklo.

Počet rozvodů jako důkaz

Počet svateb se v historii hodně měnil a momentálně je celkem nízký. Ještě v 70.letech bylo oddáno kolem 100 000 párů. Od roku 2009 je číslo stále nižší o více než polovinu a poprvé takto kleslo v roce 2003. Je pravda, že dříve se lidé brali, jakmile byla dívka těhotná. Dnes už to není takové tabu a dva spolu mohou být i bez svatby. A s tolerantnější společností se také zvyšovala rozvodovost. V roce 2012 bylo rozvedeno 26 402 manželství. Manželé mohou uvádět konkrétní důvody nebo uvést nesoulad povah. A právě rozdílnost povah a názorů se uvádí nejvíce. Co se týče konkrétních důvodů, je to nevěra.

Poznej a poznávej, pokud máš dále zájem

Tím nejlepší řešením je, když si oba projdete zamilovaností a svatbu naplánujete, když se opravdu vidíte reálně. Dokážeš si připustit, jaké vlastnosti tě na něm štvou, jaké naopak miluješ, co bys mu nejraději zakázala a co bys chtěla, aby dělal pořád. Nikdo není dokonalý a něco se vám líbit nemusí. Ale pokud ho miluješ, i když nerad uklízí, rychle se opije, … a dokážeš se těm vlastnostem usmát a žít s nimi, tak by to mělo být správné. Důležité je si dát otázku, můžu s ním být do konce života, i když… Je něco, co bys nesnesla? Ale změnil by to? To už musíš vědět sama, musíš ho poznat. Znát jeho historii, rodinu, finanční situaci, zájem o vlastní rodinu, kariéru a budoucnost. A pokud máš zájem ho dále poznávat, tak je to jen dobře. (Především pokud jste spolu alespoň ty dva roky.)

Vztah je i o vzájemné spolupráci

Pokud se plánuje svatba, nemělo by se myslet jen na onen den svatby, ale i na příštích několik desítek let. Prostě na celé to manželství. Jaké to bude? Rozumíte si v pohledu na budoucnost? Určitě bys měla znát jeho rodinu, která ti toho o něm hodně napoví. Manželství není jen zábava, objeví se věci, u kterých budeš muset být hodně tolerantní, trpělivá a chápavá. Co kdyby ztratil jeden z vás práci? Co kdyby byl jeden z vás vážně nemocný? Jak se k sobě budete chovat? A co ztráta volnosti? Nebude ani jednomu z vás překážet do konce života představa jediného milence/ky? Musíš vědět, jestli je ti oporou a jestli dokážeš být oporou i ty jemu. Jestli spolu dokážete žít a že tě nemůže nic překvapit natolik, že bys o něm musela pochybovat.

Líbí se ti tento příspěvek?

Tagy

Tagy: , ,

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • Karol

    :D od toho jsou předmanželské smlouvy. Dnes je to otevřenější i tam volba, naštěstí. Dříve to bylo moc nucené.

  • Majco

    Manželstvo už dávno neplní tú úlohu, pre ktorú bolo vymyslené. Ale vzdať sa polky chlapovho majetku je veru ťažké :)