LGBT komunita je v Čechách poměrně veřejně akceptovaná. Mladí lidé, obzvláště na střední, se ale dovedou chovat fakt hnusně.

avatar

Karolína Kubínová
Mám ráda kapybary a čaj s citrónem. A taky většinou čtu tak tři knížky naráz.

Procházet si tím obdobím, kdy ti dochází, že jsi možná lesba, je samo o sobě těžké, a spoustě lidí trvá roky se s tím smířit. Jenže potom jsou tu takoví lidi, kterým je to jasný už na střední, někdy dokonce i dřív, jsou s tím naprosto smíření a nestydí se to přiznat. Jenže buďme k sobě upřímní, středoškoláci se umí chovat hnusně a dovedou to dát pěkně „sežrat“ lidem, kteří jsou jiní, než oni. Hlavně na menších městech. Toto téma jsem taky probírala se svými kamarádkami Alex a Sandrou.

Lesbičkou na škole
Být lesbou na střední je těžké. Hlavně proto, že i když možná nejsi jediná, jen málokdo se k tomu přizná.

Když jsi lesba na střední

„Být lesba na střední škole je šílený,“ přiznává Alex, „obzvláště proto, že se neustále bojíš, že tě lidi nepřijmou takovou, jaká jsi, a taky i proto, že když se ti někdo líbí, žiješ v takový nervozitě jako ‚co když ale není lesba?‘, protože spousta lidí na střední ještě není ‚vyoutovaná‘ a taky balit někoho ve škole je samo o sobě děsivý, protože když tě odmítne, za deset minut o tom ví celá škola,“ říká.

Bohužel musím říct, že to tak je. Moji spolužáci to třeba berou v pohodě, přeci jen Praha je trochu víc svobodomyslná než menší města, ale stejně tu ten strach a nejistota je. Je divný s tím žít, ale časem si zvykneš. Jen je trochu těžký najít si přítelkyni, obzvláště pokud nejsi ten typ člověka, co by chodil každý víkend na různé akce, kde bys měla šanci někoho poznat.

„Strašně jsem se bála reakcí spolužáků,“ říká Sandra, která se „vyoutovala“ ve třeťáku, „hlavně proto, že jsem měla spolužáka, který přiznal, že je gay, o rok dřív, a lidi se k němu chovali dost hnusně. Každopádně když jsem to řekla já, bylo to všem tak nějak jedno, možná právě proto, že už byli tak zvyklí na Tomáše, že je to ani nezajímalo.“


Jak přežít ve škole?

Někteří lidi se umí chovat fakt hnusně

„Moji spolužáci byli předpubertální prasata, co měli v životě jen World of Warcraft a porno. Pamatuju si dodnes, že když jsem řekla, že jsem lesba, jeden za mnou přišel a ptal se, jestli s přítelkyní máme sex stejně jako lesby v pornu, a jestli s ním půjdem do trojky. Bylo to neskutečně ponižující a já jsem věděla, že když jdu kolem tý jeho party a oni si šeptají a smějí se, že se baví o mně,“ říká Alex.

Sandra má podobnou zkušenost. „Chodila jsem na gympl, kde bylo víc kluků, než holek, a tak byla většinová reakce spolužáků celkem v pohodě. Nicméně zlom nastal hned vzápětí dva dny potom, když jsme měli tělocvik a já se šla převlíknout do šatny, ale jedna z takových těch typických Barbie typů si stoupla mezi dveře a prohlásila ‚tady se převlíkat nemůžeš, holky se bojí‘. Lidi si to neuvědomí, ale takový reakce bolí,“ říká.

Já musím teda říct, že nic tak šílenýho se mi zatím nestalo. Samozřejmě, někteří lidi to vzali míň v pohodě, než jiní, ale s tím se dalo počítat. Nicméně zatím nejhorší reakci, se kterou jsem se setkala, měla moje spolužačka, která pořád cítí děsnou potřebu mě informovat o tom, že je hetero, stylem „jdu si pustit heterosexuální písničku“ nebo „já jsem tak hrozně hetero“, čímž ale vlastně ztrapňuje víc sama sebe, než mě, ehm.

Holky, které se přiznají až po střední

Jaké je být v LGBT komunitě, když jsi na střední?
Spousta holek se „vyoutuje“ až po maturitě. Některé ani pak ne.

„Nejdivnější zážitek, co jsem jako lesba měla?“ zvedá Sandra obočí nad mou otázkou, „Uhm, pravděpodobně když jsem dva měsíce po maturitě potkala bývalou spolužačku ve Friends, což je LGBT klub na Vinohradech, a ona byla celá taková divná, když jsem za ní přišla a zeptala se, co tam dělá. Ona na to, že je lesba a že se jí už pár měsíců líbím, ale že se bála to přiznat na střední, protože se děsila reakcí okolí. Nicméně já už tou dobou měla svou milovanou přítelkyni,“ říká Sandra hrdě se směje na Alex, se kterou jsou teď spolu dva roky „a ona se mi ani nelíbila. Navíc i kdyby se nechtěla přiznat přede všema, já bych to nikomu neřekla, a tak to vypadalo skoro tak, jako by si ze mě dělala prdel.“

Fakt je, že i ve dnešní době, kdy jsou gayové a lesby společností přijímáni celkem bez problémů, se spousta leseb „vyoutuje“ až po maturitě. „Většinou je to ze dvou důvodů – buď jsou moc hrdé na to, aby si je lidi za celou dobu střední pamatovali jako ‚tu lesbu‘, nebo se bojí reakcí okolí,“ říká Alex a dodává, že to ale funguje úplně stejně i u gayů.

Máš ve třídě nějakou lesbu nebo gaye, nebo jsi sama lesbička? Řekla jsi to spolužákům? Jak to vzali?

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • Sadako-chan

    Tak, mně je 22 a budu končit vyšší odbornou školu. To, že jsem bisexuální s 99% orientací na holky, jak já tomu říkám :D , jsem si přiznala vlastně až loni v prosinci díky kamarádce, která mi natvrdo z očí do očí řekla, že je bi. Tak jsem si řekla, že když je s tím takhle smířená ona, tak proč bych se s tím nemohla smířit já? Navíc, divím se, že když jsem se to snažila potlačit, tak jsem byla šťastná a v pohodě.

    Teď jsem s tím smířená a jsem naprosto v pohodě a šťastnější už bych byla jen, kdybych měla nějakou hezkou milou přítelkyni, která by mě milovala tak jako já ji. To je to, co mi schází nejvíc :( Je to zvláštní, protože ve svém okolí mám plno bisexuálek, se kterými se kamarádím a moje dvě nejlepší kamarádky jsou lesba a bisexuálka. Jednu dobu se mi líbily. Jenže to má háček. Od jedné nejsem typ a obě dvě bydlí moc daleko a vztah na dálku já nechci. A každá bisexuálka v mém okolí buď někoho má nebo má nějakou vlastnost, kvůli které bych s ní nedokázala chodit. A když se mi jedna moc líbila, tak to byla pro změnu ta, která je zamilovaná do kluka.
    Bude to znít asi jako vtírání, ale kdyby někdo chtěl třeba jen pokecat, či se seznámit, tak zde dám svůj fb a něco o mně. :-)
    FB: https://www.facebook.com/sadako.namikaze (než si mě přidáte do přátel, napište mi pls předtím zprávu o tom, kdo jste a že jste na mě natrefily tady)
    Znamení: Rak
    Zájmy: anime, k-pop, Japonsko, Jižní Korea, trochu Čínská lidová republika, Taiwan a Singapur

  • D

    Ahoj,
    Vím že tohle je především stránka pro holky ale i tak mi nedá se nevyjádřit k tématu..
    Já sám chodím na střední a jsem bi.. Na první střední jsem se k tomu pár kamarádům přiznal a raději jsem tu školu po roce opustil a přešel na jinou na druhý straně města…
    Spal jsem s holkama i s pár klukama ale osobně si myslím že aférky s klukama byli a jsou jen takové experimenty. V normálním vztahu bych s klukem nevydržel. V současný době chodím s holkou ona to ví chápe mě a respektuje a jsem sní štastnej…. Co tím chci vlastně říct ? Nejdůležitější je přiznat hlavně sobě jaká je tvoje orientace a co ti vyhovuje víc a nikdo a nic ti nemá právo tvrdit že jsi divná/ej nebo že nejsi normální. A jen lidi kteří za to stojí tě budou respektovat takovou/ýho jaká/ý jsi :)

  • Kája Kubínová

    Tak předně bych chtěla poděkovat za komentář. :)

    Taky jsem tam byla. Zřejmě všechny lesby a bi holky někdy přemýšlely o tom, “na co” vlastně jsou a položily si otázku “jak moc pravděpodobné je, že zrovna já jsem lesba?” – jak to dopadne u tebe je ale dost subjektivní. Ber to takhle – ve věku mezi 14 a 17 se podle statistik nad svou sexualitou zamýšli asi 75 % holek – já jsem o dva roky starší než ty a než jsem si uvědomila, že jsem lesba, chvíli mi to zabralo. Na druhou stranu, já se vždycky cítila líp mezi klukama a mezi holkama jsem byla taková nejistá a “divná”, hehe.

    Kdy se “rozhodneš”, na co jsi, to se ukáže časem. Vždycky můžeš žít s tím, že jsi bi, a “jen tak experimentovat” a z vlastní zkušenosti pak poznáš, jestli tě víc přitahují ženy nebo muži. Jo a bacha – sexuální orientace opravdu je hlavně o tom, kdo tě fyzicky přitahuje, než o tom, do koho se dovedeš zamilovat. Mám kamarádku, která se v životě nezamilovala do ženský, má přítele, ale není schopná s ním spát, protože ji nepřitahuje. Nepříjemná situace, ale shit happens.

    Každopádně ti přeju, aby se ti na nový škole líbilo a aby tam byli lidi, kterým bude jedno, jestli jsi na holky, na kluky, nebo na křoví, a kdybys ještě někdy něco potřebovala nebo si jen chtěla povídat, můžeš se ozvat na mail (kaja.kubinova@seznam.cz) nebo na facebook (facebook.com/im.cha0tic) :)

  • Leia

    Ahoj, chtěla jsem jen poděkovat za tenhle článek. Celkem dost mi to dodalo sebevědomí. Je mi 14, puberta už se mnou “mlátí” a já se připravuji na jinou školu. Moc se bojím, že si tam s nikým nevyjdu, kvůli tomu, že se cítím jako lesba, spíše jako bisexuálka. Kluci se mi líbí, ale to je tak všechno. Když jsem chtěla s někým chodit a povedlo se, tak mě to nikdy tak neuspokojovalo a netěšilo jako když jsem byla v blízkosti kamarádek. Cítím se s holkama líp, ale bojím se, jestli si na další škole někoho/nějakou najdu a taky, že se to tam rozkřikne. Nebydlím v Praze a ani ne ve větším městě. Bydlím na vesnici, ale do školy samozřejmě půjdu do města, ale prostě to není jako Praha. A to k čemu jsem chtěla dojít je, že chtěla jsem se vlastně zeptat, jak a kdy budu “rozhodnutá” kdy jsem na holky, kluky či na oboje.? Jinak ale děkuju za článek. :)