Nejspíš každá z nás ví něco málo o dospívání, hledání sebe sama. Někoho tohle období poznamená pár pupínky na obličeji a u dalšího člověka zásadně rozhodne o tom, jak si prošlape cestu budoucím životem. Například jedna z našich čtenářek, říkejme jí třeba Páťa, prožívá dospívání jako období experimentování.

avatar

Netty V.

Nejspíš každá z nás ví něco málo o dospívání, hledání sebe sama. Někoho tohle období poznamená pár pupínky na obličeji a u dalšího člověka zásadně rozhodne o tom, jak si prošlape cestu budoucím životem. Například jedna z našich čtenářek, říkejme jí třeba Páťa, prožívá dospívání jako období experimentování. Pro některé z vás možná bude klasickým ztraceným případem, který měl, nebo stále má, nešťastné dětství a tak se shlédl v drogách a nejspíš neskončí dobře.

Je marihuana doopravdy startovací droga, od které je velmi blízko k tvrdým drogám?

Je marihuana doopravdy startovací droga, od které je velmi blízko k tvrdým drogám?

Jak se dostala k drogám?

Ona sama však tvrdí, že pokud máte hranice a víte, kdy přestat, není na pokusech s drogami nic špatného, pokud se pravidelně nesjíždíte heroinem, pervitinem nebo jinými tvrdými drogami. K těm chová respekt. Jak se vlastně k drogám dostala a jaké konkrétně zkouší? Opravdu má tak silnou vůli, aby odolala vábení tvrdších drog?

Marihuana jen na odreagování

Podle expertů z Lisabonského Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost jsou Češi rekordmany v užívání marihuany,což je nejrozšířenější droga v Evropě. Páťa začala již ve třinácti holdovat alkoholu a cigaretám, později zkusila i konopí. „Jednou večer jsem se ještě se dvěma kamarádkama vydala tajně ven. Zrovna jsme si balily strouhanou skořici a protože to vypadalo jako joint, všimnul si nás nějakej chlap. Byl ožralej a zhulenej,ale zdál se docela fajn,tak jsme se s ním bavily celou noc. Ten večer ještě k hulení nedošlo – když jsme ho však potkaly jindy,poznaly jsme díky němu poprvý účinky trávy. Bylo to pro nás úplně nový, skoro jsme se dusily smíchy.Myslím ale, že dnes už to tak nevnímáme. Zvykly jsme si.” Euforie a vysmátost je asi nejčastějším účinkem marihuany. Pája si však uvědomuje, že zvyk je železná košile a jak sama říká “pro ni tyhle věci znamenají odreagování od víkendu.” V okolí má známé, pro které je to ale denním chlebem. ” Poznala jsem naštěstí na jinejch, co tráva udělá s člověkem, když marihuanu užívá trvale. Lidi o všechno ztratěj zájem a zavrtávaj se do špatný party, baví se jen o hulení. Sami se tak vyšoupnou ze společnosti.”

Experiment s houbičkami

Spousta lidí trvá na tom, že marihuana je tzv.odrazovým můstkem pro život narkomana. Je možné zůstat jen u ní a nenechat si život zničit tvrdšími drogami? Páťa tvrdí, že ano, pokud znáte svou vymezenou hranici a nenecháte se strhnout. Sama věří, že k závislosti má daleko. Nedávno poprvé okusila i další věci kromě marihuany. Lysohlávky jsou známe především halucinogenními účinky. “Kamarád nám udělal dobrou cenu a tak to bylo. Dnes už ale vím, že z toho mám mnohem větší respekt než předtím. Když už vím, co to dělá. Ale nebráním se tomu zkusit to ještě někdy.Vylouhovaly jsme si s kámoškou houbičky v čaji.Trvalo dobrých dvacet minut, než začaly působit. Nejdřív se nám udělalo hodně špatně. Jak fyzicky, tak psychicky.Střídaly se u nás neopodstatněný výbuchy smíchu s příšernou úzkostí. Já toho ještě k tomu měla víc, takže se mi chtělo zvracet a dusila jsem se. Ovlivnilo nám to i vidění. Stromy se podivně hýbaly, barvy byly úplně jiné, příjemnější pro oči. Byl to vážně nádherný pocit, chodily jsme 4 hodiny po lese a cítily jsme se jako když objevujeme nový svět na jiné planetě. Nic z minulosti jsme si nepamatovaly a co bude dál nás netrápilo.” Jak to tak bývá, nic však netrvá věčně a stav eufórie vystřídal strach. “Návrat do reality už tak fajn nebyl. A jít přes plný náměstí už vůbec ne. Hrozně jsem se bála lidí. Nevěděla jsem kudy domů a co mě tam čeká. Neumím ten pocit pojmenovat. Navíc mě dva dny bolela hlava.”

Vymezené hranice

Dalo by se říct, že Páťa vyvázla bez jediného zkřiveného vlásku. Je to ale dobře? Co kdyby čelila něčemu horšímu, než je pouhý strach? Odradilo by ji to od dalšího užívání drog? To momentálně těžko posoudit, vždyť ani ona sama netuší, jakým směrem se její život bude odebírat, přestože přiznává, že některé narkomany zná a s jedním se dokonce sblížila. Ta zkušenost ji však odradila. “Bavím se i s klukama, kteří už nějakou dobu jedou v tvrdých drogách. Fetování jsem vždycky odsuzovala, ale stejně mě to jistým způsobem zajímá. Jaký jsou jejich životy, co je k tomu vedlo. Vlastně je mi jich líto, musej bejt vnitřně rozpolcený. Na vlastní kůži jsem poznala, jak lidi změní tvrdý drogy, když mě okradl kluk – feťák, do kterýho jsem se zamilovala. Možná že se můj život zhoršil z pohledu jiných lidí. Myslí si, že špatně dopadnu a tak. Ale do ničeho jsem zatím nespadla, takže já si to nemyslím.”

Kořeny problému

Na otázku, jestli se jí po těchto zkušenostech výrazně zhoršil život, rázně a bez zaváhání odpovídá záporně. “Myslím, že rozhodně ne. Pokaždé když zkusím něco nového se mi upraví názor na svět, nebo na lidi, kteří takové věci berou pravidelně. Třeba moje mamka měla sedativa od psychiatra. Stačilo si na to dát jednu skleničku vína a byla uplně cizí člověk. Nevěděla o sobě, usínala na podlaze v kuchyni, v sedě u stolu, nadávala mi. A věřte mi, není příjemné svého rodiče vidět v takovém stavu večer co večer. To byl jeden z důvodů, proč se naši rozvedli. Nikdy jsme jí to nemohla odpustit.” Přesto z pouhé zvědavosti, Páťa mámě potají nějaké prášky sebrala a sama okusila jejich sílu. Po tom, co zjistila, že sedativa tlumí její emoce a deprese, ale zároveň z ní dělají oživlou mrtvolu a nemají tolik pozitivních účinků, rozhodla se je nebrat.

Kdo ví, jak to dopadne?

Dále tedy pokračuje v užívání marihuany, kterou si jednou za čas při nějaké příležitosti dá a nevyhýbá se ani dalším experimentům. “Ano, vím o dalších drogách, které mě zajímají. Sama se ale bojím, že bych neměla pokoušet osud a od takových věcí se distancovat, takže ještě uvidím, nejsem pevně rozhodnutá jestli budu v experimentování pokračovat, nebo ne.” A tak zůstává její život otevřenou knihou. Ví o několika případech, které dopadly špatně, četla i knihy na toto téma, ale zatím nenastal žádný zlom, který by ji donutil s experimentováním úplně a nadobro skončit. Dá se říct, že od svých problémů v rodině utíká k pokusům s drogami a pokud se situace doma nezlepší, je možné, že Páťa jen tak s hazardováním nepřestane. Nebo je to jen klasická výmluva? Myslíš si to samé, nebo už bys ji odepsala jako narkomanku? Jsou mezi vámi i tací, kteří ji podporují, nebo snad považujete její chování za klasickou součást dospívání? Je jen na tobě, jaký si uděláš obrázek. Ona sama však krčí nad svým osudem rameny a doufá, že dopadne dobře. Kdo ví, jestli tomu tak skutečně bude, my jí jen můžeme držet palce nebo nad jejím smýšlením kroutit hlavou.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • Memorin

    Já myslím, že rozdíl oproti dřívějšku je ten, že v dneštní době lidé zkoušejí drogy hlavně z přebytku, mají toho tolik, že od toho utíkají a nevědí, co s tím. Dřív si myslím, že to bylo právě naopak, neznali to, byla doba utajování a vůle revolty. Marihuanu jsem zkusila, je to fajn, ale nijak zvlášť to nevyhledávám. Někdy bych to možná zkusila víc, ale je to takové rozvrácené, četla jsem o tom hodně knih a vážně nejsem tak naivní si myslet, že když to člověk zkusí jednou a pak znovu, nebude to zkoušet dál – snad pro hledání první – neopakovatelné euforie – už z důvodu, že takové věci jsou jednoduše poprvé. Stejně jako první láska, sex, dítě… proto nad něčím takovým přemýšlím, že bych to zkusila jako nové jídlo, pro zkušenost a pocit, jednou a dost. U tvrdších drog je to komplikovanější, při standartní dávce se u tebe může napoprvé objevit psychóza a nemusíš se z ní nikdy vyhrabat. Zvlášť pokud je člověk sám o sobě psychedelik. Když si to vezmeš, tak cigarety nikomu napoprvé chutnat nemůžou, člověk kouří z důvodu, aby zapadl, udělal dojem, zkusil to. V dnešní době je dost smutné, že lidí se neumějí na zábavě bavit bez alkoholu. Kamkoliv jdeme, pije se tam. Zažila jsem pouze pár lidí, kde k zábavě nejsou drogy potřeba. A ano, jako droga se považuje i alkohol a cigarety, jelikož si na nich můžeš vytvořit závislost. Sama se občas ptám, zda lidé umějí být sami sebou i bez toho všeho, odvázat se a Být.

  • http://bobble.blog.cz Kimberly B.

    Podle mě nad tím člověk nemůže mít kontrolu. Aspoň ne moc dlouho.
    Tráva jednou za hódně dlouhou dobu asi nebude vést přímo k závislosti na drogách, ale teď přijde na to, že…

  • Ivet

    Zajímavý článek. Páťa z článku je mi moc sympatická, podle toho, jak o ní píšeš. Na nic si nehraje, je upřímná sama k sobě. A i když je to paradoxní, protože sama neví, co s ni bude dál a “krčí” rameny, působí na mě docela vyrovnaně:) Jinak co se týče mariuhany, nikdy jsem ji ještě nezkoušela. Jsem opatrná a strašpytlík:D Navíc mi brácha před lety domlouval, že pokud budu někdy trávu chtít zkusit, jedině s ním, jinak mi nabančí, pokud to bude zkoušet jinde:D Ale mám kamarádku a ta je Páti velice podobná. Ale zkusila už i tvrdší věci a má taky kluka, co se v tom ochomejtá a je to celé takové komplikované. Taky mám kamaráda, který s feťákama pracoval, bohužel po nějaké době to na něj mělo dost psychický dopad, tak musel z práce odejít a teď dělá už úplně něco jiného. Tak asi tak:) Jinak zdravím Netty, to jsem já z toho falešného fb se jménem Lucka, možná si už nepamatuješ:D Tak už mám svůj vlastní nakonec:))

  • Cassie

    velmi mě zaujal příběh a styl čtenářky :)
    Já zkusila marihuanu – ale nic mi to neříká a nechci si kazit život a stát se na něčem závislá