Když k nám přijedou cizinci na Velikonoce, nestačí ani valit oči na naše pomlázky. Ve světě se Velikonoce slaví opravdu velmi různě. Víš, jak tyto křesťanské svátky probíhají třeba v Norsku nebo Francii?

avatar

Denisa Tatíčková
Studentka historie a milovnice psaní, kterému se věnuje již přes 5 let.

Jaro vítej!

Velikonoce jsou svátky jara a oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. U nás se slaví mrskáním holek po zadku a rozdáváním barevných vajíček. Méně holek už ale potom ví, že ono dopolední „příkoří“ mohou mužům vrátit odpoledne tím, že je polijí ledovou vodou. Velikonoce jsou také hodně o symbolech jara a plodnosti, jako jsou vajíčka, zajíčci, kuřátka, beránci nebo stromové kočičky. Ne všude ve světě je tomu ale stejně – zatímco u nás si děti musí sladkosti vykoledovat, jinde je musí hledat. Pojď se seznámit s velikonočními tradicemi ve světě.

1. Francie a obří omeleta

Pokud pojedeš letos na Velikonoce do Francie, připrav si chuťové pohárky. Podle tradice je každý rok na hlavním náměstí města Haux podávána obří omeleta z neuvěřitelných 4 500 vajec, ze které se nají až 1 000 lidí. Tato tradice má navazovat na příběh z napoleonských dob, kdy se tu sám velký dobyvatel zastavil a přikázal místním, aby udělali ohromnou omeletu pro všechny jeho vojáky.

Velikonoce
Tak co, nedala by sis omeletu?
zdroj: blog.myheritage.com

2. Norské detektivky

Severští spisovatelé detektivek jsou ti nejlepší na světě. A jejich um je oslavován právě na Velikonoce, kdy vycházejí nejnovější detektivní díla, v novinách se objevují kriminální příběhy a stejně tak televize je naditá k prasknutí filmy a seriály alá Hercule Poirot. Vzniká také mnoho příběhů a povídek, ze kterých lidé mohou hádat, kdo je vrah. Takové kratší detektivky vycházejí i na krabicích mléka. Tato „krvavá“ tradice by měla pocházet z roku 1923, kdy jeden vydavatel natolik v novinách propagoval svou detektivní knihu, že lidé uvěřili, že se jedná o skutečnou událost.

Velikonoce
Dokonce i na krabicích s mlékem jsou detektivní příběhy
zdroj: londonstrategyunit.com

3. Finsko a Švédsko se hemží čarodějnicemi

Ve Finsku a Švédsku děti nedostávají cukrovinky zadarmo, ale musí si je vykoledovat podobně, jako je to u nás. Děti se zde převléknou za čarodějnice a chodí koledovat dům od domu. Majitelům domů dávají výměnou za sladkosti a dobroty proutí s kočičkami, což pochází z tradičního žehnání domu vrbovými proutky. Ty jsou potom dávány do vázy společně s větvičkami břízy. V těchto zemích se kromě této tradice také zdobí vajíčka.

Velikonoce
Děti jako čarodějnice
zdroj: saveur.com

4. Slunné Řecko a Velikonoce

Na ostrově Korfu mají zvláštní tradici, která se pojí se zdobením keramických váz. Ty jsou potom ráno na Bílou sobotu vyhazovány z oken na ulici, aby se rozbily. Podle některých je to tradice od Benátčanů, kteří se na Nový rok takto zbavovali starých věcí, podle jiných jde o symboliku jara, kdy všechno nově vyrostlé, má být také zasazeno do nových květináčů. Střepy navíc také nosí štěstí a pro lidi na Korfu jsou Velikonoce jistě skvělým svátkem, kdy si mohou vybít vztek.

Velikonoce
Vyhazování keramických nádob z oken
zdroj: blog.esky.bg

5. Španělská procesí

Do španělského města Valladolid se na Velikonoce sjede velký počet lidí, kteří se chtějí podívat na místní slavnosti. Ve městě je kolem 20-ti různých náboženských bratrstev, která se v typických kostýmech s vysokou čepicí procházejí po městě v kajícném tichu. Jejich pochod je doprovázen jen zvuky trumpet a bubnů, aby mohli litovat svých hříchů. Každé bratrstvo má svou vlastní barvu roucha, které kajícníka celého zahaluje, aby mohl truchlit nepoznán. Nesou také klasické náboženské sošky ze dřeva, které ukazují určitý výjev z Kristova umučení.

Velikonoce
Nepřijdou ti ta roucha děsivá?
zdroj: theleader.info

6. Z Polska a Maďarska nevyjdeš suchá

Lidé v těchto dvou zemích slaví Velikonoce podobně – s vědrem v ruce. Snaží se vzájemně postříkat, protože tu přetrvává víra, že voda má očistný charakter. Zatímco v Polsku se lidé polévají především čistou vodou, v Maďarsku bývá smíchána s nějakou voňavkou. Navíc, chlapci, kteří v Polsku polijí dívku, by se s ní měli do roka oženit. V Polsku pochází tato tradice z 10.století, kdy se tu nechal na Velikonoční pondělí pokřtít kníže Měško.

Velikonoce
Polévání vodou
zdroj: stpatricksbnsringsend.ie

7. Zvony odlétající do Říma

Na Zelený čtvrtek poté, co zvony odbijí „Sláva na výsostech Bohu“, umlkají. Ze všech zemí totiž zvony odlétají do Říma pro požehnání od svatého otce. Jakmile jim papež požehná, zvony odlétají zpět do měst a vesnic a začínají znovu znít „Byl jsem tam!“. Kromě toho papež na Velký pátek připomíná křížovou cestu a umučení Krista. Mnoho lidí se sjíždí na svatopetrské náměstí, kde čekají na papežské požehnání z balkónu.

Velikonoce
Lidé čekají na požehnání od papeže
zdroj: touringitaly.org

8. Německé Velikonoce

V Německu nosí vajíčka dětem zajíc, podobně jako třeba v Anglii nebo Americe. Zajíc jim je večer poschovává a druhý den ráno je děti hledají. Kromě toho na severu Německa a dále také v Nizozemí hoří ohně, které mají očistný charakter a navíc mají zastrašit čarodějnice. V Německu se můžeš na Velikonoce také setkat se stromy, keři a větvičkami obsypanými zavěšenými vajíčky.

Velikonoce
Ohromné stromy a spousta vajíček
zdroj: blog.myheritage.com

Naše Velikonoce jsou ojedinělé

Jak vidíš, Velikonoce jsou napříč světem zajímavou událostí. A nutno podotknout, že naše a slovenská tradice s pomlázkami a šleháním holek po zadku, je pro cizince opravdu úžasná podívaná. Nikde na světě totiž nic takového není.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář