Taky si myslíš, že vážná hudba je pro tebe stejně nezajímavá jako zablácené listí v listopadu? Možná bys měla jednou vyzkoušet „nahodit podpatky“ a ochutnat tu zvláštní atmosféru, která tě dostane!

avatar

Magda Ferčáková
Jsem tak trochu šprtka a trochu rebelka.

Symfonický orchestr
Nejdřív jsem myslela, že to bude nuda, ale pak…
zdroj: akkora.com

Z koncertu jsem byla nadšená

Před pár dny jsem se konečně odhodlala k tomu, že se půjdu kulturně vzdělat, aby ze mě nebyla jen „bluma“, která věčně sedí u televize a bezděčně kouká. Přestože filharmonie se mi zdála až moc nóbl záležitost, nakonec jsem se nechala umluvit kamarády a vyrazila na koncert MODERNÍ vážné hudby. I přesto, že nejsem žádný znalec vážné hudby, normálně jí neposlouchám a natož zkoušet poslouchat nějakou její moderní verzi, jsem byla po koncertě opravdu nadšená.

Dirigent
To je ale nasazení!
zdroj: enriqueugarte.com

Vážná hudba začíná být pro mladé lidi zajímavá

Ale nemohla jsem zprvu uvěřit tomu, kolik teenagerů a mladých lidí tahle hudba zajímá. Většinu posluchačů tvořili opravdu mladí lidé a jen občas se kolem mě mihnul někdo ve věku nad padesát let. „Sakra, snad na nás ještě vyjdou ty lístky na stání“ zlobila se jedna slečna ve frontě. Zeptala jsem se jí, co ji přivedlo na koncert vážné hudby. „Tak je to zase něco jinýho, než hrajou furt v rádiu,“ odpověděla a já se nestačila divit. Ale když jsem nad tím přemýšlela víc, uvědomila jsem si, že i já jsem chtěla na koncertě vážné hudby zažít něco netradičního, i když jsem předpokládala, že to bude nejspíš hrozná nuda. Naštěstí to vůbec nuda nebyla a já jsem pochopila, proč na koncertě bylo tolik mladých lidí.

Mladí chtějí zkoušet nové věci

Zeptala jsem se rovnou jednoho z muzikantů, který v představení účinkoval, jestli neví, proč to mladé lidi do filharmonie tak táhne. „Nevím, asi v tom vidí nějakou revoltu a vzpouru proti tomu všemu kolem nás. Už je to asi prostě nebaví, všechno je to pořád stejné a tohle, co slyšeli, opravdu asi ještě nikdy neslyšeli a neviděli,“ odpověděl kytarista.

Mozart nebo Bach by se obraceli v hrobě

Symfonie č. 1 od Alfreda Schnittkeho, kterou jsem asi hodinu ve filharmonii poslouchala, byla trochu něco jako metal, hard rock, nebo punk, který hrají pěkně učesaní a naleštění hudebníci, kteří sice poslušně seděli na židličkách, ale vypouštěli do sálu pořádný kravál. Mozart nebo Bach by se nejspíš obraceli v hrobě, kdyby to slyšeli. Nebylo to prostě jen nějaké vrzání a soustředěné výrazy muzikantů, ale šly z toho emoce. A to je přesně to samé, co dávalo kouzlo písním například Nirvany.

Klasika v tak trochu jiném podání

Jediná nevýhoda je možná v tom, že na takovém koncertě nemůžeš skákat, pogovat ani házet spodní prádlo na pódium. Ale to tě ani nemusí mrzet, to přece zažiješ na každém punkovém nebo jiném koncertě. Přesto tě atmosféra naleštěných lakýrek určitě pohltí. A jestli si pořád myslíš, že vážná hudba je jenom pro snoby a důchodce, poslechni si třeba houslové duo Femme fatale a určitě změníš názor.

Femme fatale
Holky se umějí na koncertech pořádně rozparádit.
zdroj: agenturaars.cz

A že i pořádní metaloví týpci si občas zahrají nějakou tu klasiku ve svém stylu, to si můžete prohlédnout tady.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář