Herečka Zuzanu Vejvodovou můžeš znát z celé řady filmů, pohádek, divadelních představení a třeba i seriálů, přičemž určitě musíme zmínit roli Libušky v seriálu Ulice. Zuzky jsem se zeptala, jaké vlastně byly její začátky a jak na ně vzpomíná. Pokud i ty přemýšlíš o kariéře herečky, je pro tebe tenhle rozhovor rozhodně zdrojem velmi zajímavých informací. Dozvíš se, že nemusíš pocházet z umělecké rodiny, aby si mohla zazářit na prknech, co znamenají svět.

avatar

Redakce Kámoška.cz
Píšeme o všem, co nás zajímá a baví!

Rozhovor s: Zuzana Vejvodová

Rozhovor s: Zuzana Vejvodová

Ahoj Zuzko, v první řadě Ti moc děkuji za to, že mi věnuješ trošku volného času na rozhovor. Dokážu si představit, jak nabitý program musíš mít. Ráda bych se Tě zeptala na pár věcí ohledně herectví a pochopitelně i Tvého osobního života, ale nebude to nic extra na tělo, od toho je tady bulvár. Tak ať zbytečně nezdržuji.

1) S herectvím si začala už jako velmi malá. Brala si to tehdy jako koníček nebo už si sama sebe viděla na prknech, která znamenají svět?

Ve školce jsem se „rozhodla“, že budu herečkou, pak v deseti natočila seriál, ale reálné to s herectvím začalo být až po přijetí na Konzervatoř v Praze, kde jsem šest let studovala a pak měla to štěstí, že jsme se tehdy jako ročník dostali do Divadla Na Fidlovačce, které znovuvznikalo.Tam už hraju jedenáctou sezónu a je mi tam fajn.

2) Pocházíš z docela dost umělecky založené rodiny. Mělo to pro Tebe ze začátku nějaké výhody, ať už se jedná o kontakty nebo přístup rodičů? Některé holky se herečkou třeba nikdy nestanou, protože jejich rodiče preferují „stabilnější“ povolání.

O nějaké „snadnější“ cestě, nebo výhodách se nedá mluvit… je pravda, že v rodině se řada členů věnuje hudbě, ale ta má k divadlu nebo hraní v televizi poněkud daleko. Ale co se týče podpory maminky a táty, nikdy mi nedali najevo, že by jim moje volba povolání nějak vadila, nebo jim kazila jejich původní představy. Vždycky mě v mých rozhodnutích podporovali a platí to i dál.

3) Jak koukají na mladé (začínající) herečky starší kolegové/kolegyně, například v divadle? Ty si do divadla přišla velmi mladá, a tak mě zajímá, jestli si měla strach či spíše respekt z umělců, které si předtím mohla vidět třeba v televizi. Musí mladá herečka zkrátka držet „pusu a krok“?

Strach je nepřesný výraz, trému, obavy nebo respekt jsem ale určitě měla, pro mě to bylo přirozené, rozhodně jsem neměla pocit, že musím držet „pusu a krok“, byla jsem v té době ze strany těch zkušených ráda za každou podporu, radu a vstřícnost.

4) Pokud se nepletu, tak ty jsi vystudovala Státní konzervatoř Praha. Myslíš si, že je odborné vzdělání pro práci herečky potřeba? Mnoho lidí si myslí, že hrát v divadle či filmu si vyžaduje pouze talent a dobrou paměť. Je to pravda?

Ta škola se v době mých studií jmenovala už Konzervatoř v Praze…ale to je detail, je to pořád ta samá vyšší střední škola :-) … já osobně považuju vzdělání v našem oboru za nesmírně užitečné, sama si nedovedu představit, že bych do divadla přišla bez předchozí školy, ale neplatí to určitě paušálně…jistě existují vyjímky, myslím ty, kteří se s velkým úspěchem herectvím živí i bez vzdělání. V tomhle oboru to jistě není nemožné, jako by to bylo třeba v oblasti medicíny, nebo vědy.

5) Brala si ze začátku každou nabídku, kterou si dostala? Patří vůbec k začátku herecké kariéry doopravdy pouze obíhání konkurzů, nebo hraje velkou roli také štěstí?

Štěstí hraje podstatnou roli, já jsem ho určitě měla. Už ve třetím ročníku jsem se dostala do Divadla Na Fidlovačce, na základě konkurzu jsem v té době taky ještě hostovala v Divadle Na Vinohradech. Později jsem se díky castingu dostala ke krásným rolím na Pražském hradě v rámci Shakespearovských slavností. Ale co se týče práce pro televizi nebo film, tam jsem bezpočet neúspěšných castingů absolvovala…Někdo má zase štěstí v tom, že se u filmu nebo v televizi chytne hned a pak se už tzv. „veze“, míněno v dobrém slova smyslu. Mě práce pro televizi potkala až později, ale to není tak důležité, jako že se jí teď můžu kontinuálně věnovat.

6) Byla by si dnes kvůli roli schopná nějak zásadně změnit vzhled – například ztloustnout o 15 kg? Jako Leontýnka si šla na blond :-) .

Do toho tloustnutí by se mi tedy moc nechtělo… ono to tu není jako v Americe, kde dají představitelce Bridget Jonesové za ta kila navrch patnáct milionů dolarů :-) … ale vlasy bych si klidně znovu obarvit nechala, už by se na mě v kadeřnictví určitě nedívaly ženské tak divně , jako tehdy v deseti:-)

7) Je pro Tebe hraní jako hraní? Myslím tím, jestli je pro Tebe nějakým způsobem například hodně znatelný rozdíl mezi hraním v divadle v porovnání s rolí v seriálu Ulice?

To je samozřejmě zásadní rozdíl, srovnávat divadlo a televizi nejde, jsou to dvě různé disciplíny, ať už se to týká přípravy, průběhu zkoušek a natáčení, rozdíl je i vmnožství textu,ve výrazových prostředcích,je toho celá hromada …Jediné, co hraní v divadle a v Tv spojuje je to, že tam i tam můžete hrát buď dobře nebo blbě, nic moc mezi tím :-)

8 ) Stanovuješ si jako herečka nějaké krátkodobé či dlouhodobé cíle? Třeba dva až tři Oscary, hlavní role vedle Brada Pitta a je hotovo? Kde se vidíš za 10 let?

Takové cíle tedy rozhodně nemám :-) … Za deset let bych ráda dělala svou profesi dál, s podobným uspokojením z práce, jaké zažívám teď, ale zároveň by nebylo od věci, kdyby v tu dobu už kolem mě běhalo jedno či více štastných a zdravých dětí.

9) Sleduješ o sobě informace v televizi, časopisech, v diskuzích na internetu či na Facebooku? Někteří slavní lidé tyhle zdroje raději přehlíží a zajímá je názor jen odborné veřejnosti.

Pokud dám rozhovor do časopisu nebo do televize, ráda se pak podívám, jak to tzv. dopadlo- vyznělo… občas se člověk nestačí divit, jak se dá bez autorizace zkreslit smysl věcí, které chtěl sdělit… s diskuzemi na internetu jsem opatrná, nemůžu se zbavit pocitu, že někteří zneužívají anonymity k tomu, aby si léčili vlastní komplexy… neplatí to ovšem vždycky. No a Facebook vůbec nepoužívám, což jsem asi poslední na světě :-)

10) Máš závěrem nějaký kratičký vzkaz pro ty z nás, které chtějí být jednou herečkou jako ty? Těm ostatním, co Tě třeba jen sledují v divadle/televizi, můžeš pochopitelně také něco vzkázat :-)

Těm, kteří chtějí být hercem nebo herečkou můžu snad jen popřát štěstí, jak už bylo řečeno, bez něj to nejde…je to složitá a mnohdy nespravedlivá profese, ale když se daří, je to fajn:-), tak jestli to chcete risknout…do toho! Děkuju všem, kteří mě sledují v tv nebo třeba i v divadle, za přízeň, přeju vše dobré! Zuzana Vejvodová

Děkuji Ti mnohokrát za odpovědi, přeji hodně štěstí, lásky a úspěchů nejen v kariéře.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Tagy

Tagy:

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • klára

    Promiňte chtěla jsem se zeptat kde si mohu psát s zuzanou vejvodovou prosím napište mi na email kde je to možné

  • TracyLa.xxx

    skoda ze jste se nezeptali, jestli ma rada tetovani, kdyz hraje v ulici taterku

  • LadyGaga86

    Zuzka je absolutně dokonalá herečka a je moc sympatická. Budu jí dál fandit,… navíc je vidět, že si zachovala pokoru, které k profesionalitě zkrátka patří.