Pražská tříčlenná indie kapela A Banquet vznikla před třemi lety a během krátké doby se začlenila mezi domácí klubovou špičku. Svým vlastním stylem Futu-Roll vnesli členové skupiny do hudební scény něco zcela nového a neokoukaného, čímž se výrazně liší od ostatních kapel. Kluci ze skupiny A Banquet – Mathieu, Michael a Richard na kapele neustále pracují. Ačkoli jsou již úspěšní a mají spoustu fanoušků, rozhodně na vavřínech neusínají. Jejich singly jsou propracované, zpěv i hudba na úrovni zahraničních kapel a jejich živá vystoupení jsou plná energie i originality. To vše doplňuje jejich nevšední image, na které si dávají opravdu záležet. Chceš se o kapele A Banquet dozvědět víc? Podívej se na rozhovor, který jsem pro tebe připravila. Na otázky mi odpovídali všichni členové skupiny.

avatar

Redakce Kámoška.cz
Píšeme o všem, co nás zajímá a baví!

"Hlavní je vydržet a nepolevovat. Nenechat se uchlácholit, že tohle a tohle přece stačí."

"Hlavní je vydržet a nepolevovat. Nenechat se uchlácholit, že tohle a tohle přece stačí."

1) Ahoj kluci, nejdříve bych vám chtěla poděkovat za vaši ochotu i čas, který věnujete mým otázkám. Ihned přejdu k té první, kterou bych ráda věnovala tomu, jak se zrodila skupina A Banquet a proč dostala právě tento název? Je v názvu skupiny skrytý nějaký význam?

Richard: Mathieu a Michael společně začali budovat základy kapely na přelomu roku 08 a 09. Já si pamatuju, že jsem jednou v noci na podzim 09 brouzdal na Bandzone.cz a narazil na jejich profil, hned mě zaujal název. Hledali bubeníka, tak jsem se jim druhý den ozval na ICQ (tenkrát si říkali ICQ kapela, protože fungovali skoro jen přes něj). Několikrát jsme se sešli u piva, pak společně jamovali. Kapela byla kompletní.

Michael: Banquet jsme zvolili podle naší oblíbený písně od Bloc Party a oblíbený desky od Rolling Stones – Beggars Banquet. V tom se taky odráží náš pohled na hudbu, spojení starý hudby s tou dnešní. „A“ má znamenat něco jedinečnýho, ale prvotní impulz bylo se nezařadit mezi všechny ty „The“ kapely, co zrovna letěly.

2) Do hudebního světa jste přinesli zcela nový hudební styl Futu-Roll, který jste si sami vytvořili. Mohli byste našim čtenářkám prozradit, co zapříčinilo, že jste nešli ve šlépějích již stávajících stylů a stvořili si svůj vlastní? Co by si čtenářky měly představit pod pojmem Futu-Roll?

Mathieu: Nechtěli jsme jednoduše vypisovat 10 stylů, protože v naší hudbě mícháme spoustu žánrů, který máme rádi. Od klasického rocku 60., 70. let, přes 80s synťáky a shoegaze, 90s alternativní kytarovky až po současný elektro.

3) Vaši kariéru výrazně ovlivnila spolupráce s předním tuzemským producentem Borisem Carloffem a taktéž i spolupráce s americkým hudebníkem a producentem Stevem Alibinim. Mohli byste nám povědět, jak jste se s Borisem Carloffem i Stevem Albinim setkali a jak na zahájení spolupráce s nimi vzpomínáte?

Michael: S Borisem jsme začali spolupracovat na našem prvním singlu, kdy se mu hodně líbilo naše předchozí demo a ta spolupráce vydržela i přes debutový EP a desku a jsme společně v kontaktu pořád. Boris často lítá do Chicaga za příbuznými a tam se seznámil s několika producenty, kteří ho minulý rok seznámili i se Stevem. Tomu pustil naše songy a Steve řekl, že by nás rád nahrál. A tak jsme v listopadu odletěli do Chicaga a bylo to skvělý!

4) 3. dubna 2012 jste vydali debutové album Breath, na kterém oba zmínění producenti s vámi spolupracovali. 10. dubna jste pak album křtili v pražském Lucerna Music Baru. Ještě před tím jste ale vydali demo EP FUTU-ROLL! a EP Kiss the night. Zajímalo by mě, jak dalece odlišné je vaše album Breath od přechozích EP? Dokázali byste našim čtenářkám popsat v několika větách vaše album Breath?

Mathieu: Na starých nahrávkách jsme ještě vlastně hledali svůj zvuk, byly to takové pokusy. Každá písnička byla úplně jiná – to nás baví i teď – ale na Breath jsme se snažili, aby do sebe songy víc zapadaly. Než jsme jeli do Chicaga, vybírali jsme s Borisem z víc než 20 písniček, co jsme měli, finálních 11 a seskládali jsme je tak, aby to pro nás fungovalo. Breath je rockový album, který míchá spoustu žánrů. Je melodický, ale syrový. Nejlepší ale bude, když si ho poslechnete a přijdete na koncert. Deska se dá stáhnout třeba na iTunes nebo Supraphonline.cz.

5) Již před vydáním debutové alba Breath jste dosáhli několika úspěchů. Některé vaše singly bodovaly jak na internetu, v éteru rádií, tak i v televizních hitparádách. Hudební weby i deník MF Dnes vás označili za objev roku, který má velký potenciál uspět i v zahraničí. Kromě toho jste se stali Objevem roku 2010 a byli jste nominováni na objev roku v anketě Žebřík 2011. K tomu jste se dočkali i velké chvály, která vás zajisté ve vaší tvorbě ještě více motivuje. Čekali jste, že vaše tvorba vyvolá takový úspěch? Co je podle vás nejdůležitější pro to, aby se kapela stala úspěšnou?

Michael: Tak furt si myslim, že je to hlavně o tom, že naší hudbě fakt věříme a kapelu děláme na 100 %. A to nejsou žádný planý kecy, prostě tím žijeme, takže s touhle houževnatostí se ledacos povede. Je to ale samozřejmě stále hrozná dřina.

Richard: Tohle zní už skoro jako klišé, ale hlavní je vydržet a nepolevovat. Nenechat se uchlácholit, že tohle a tohle přece stačí. A nepoměřovat se jen s tím, co nabízí naše scéna, to nikam nevede. Každopádně vidíme, že jsme pořád na začátku.

6) Vaše hudba, texty i styl zpívání dosahuje úrovně zahraničních kapel. Při prvním poslechu některé vaší pecky pak člověk neví, jestli zpívá česká nebo zahraniční skupina. Zkrátka je vidět, že na sobě neustále makáte a snažíte se do své tvorby dát maximum. Chtěla bych se vás proto zeptat, zda ve své tvorbě rádi experimentujete a co je při tvorbě skladeb vaší největší inspirací? Jestli třeba určitá kapela nebo něco jiného?

Mathieu: Děkujeme, to nás fakt moc těší! Inspirací k hudbě může být asi cokoli. Ty nápady lítají ve vzduchu a ty je buď chytíš, nebo ne. Samozřejmě posloucháme hodně muziky, jak současný, tak starý a to člověka ovlivňuje. Důležitý je taky prostředí, ve kterym člověk zrovna je.

7) Nyní bych ráda přešla k vašim textům. Píšete si je sami? A pokud ano tak kdo ve vaší skupině má při psaní textů hlavní slovo?

Richard: Texty píše Mathieu. Vždycky se někam zavře – to pak víme, že něco tvoří.

Mathieu: Texty na desce jsou většinou o tom, co zrovna prožívám nebo o čem přemýšlím. Některý jsou existencionalistický, to je asi hlavní linka a potom samozřejmě holky…

8 ) Kdyby se dejme tomu stalo, že by vás zapálený fanoušek oslovil a nabídl vám svůj napsaný text, který by vás zaujal, byli byste ho ochotni začlenit do nějaké skladby a nazpívat ho?

Mathieu: To záleží na spoustě věcí, pro mě je důležitý, abych v tom textu měl nějakej vlastní prožitek, protože při zpěvu to potom pro mě má hlubší význam. Pokud by se ale někdo trefil do nálady, která by mi byla blízká, uvažoval bych o tom.

9) Teď taková otázka pro zajímavost. Dokázali byste si představit, že by vaše trio doplnila zpěvačka, která by se k vašemu stylu hudby naprosto hodila?

Michael: Dokázal bych si to představil jako hostování v nějaký písni ve studiu nebo na koncertě, ale jinak do kapely nikoho dalšího nepřibíráme.

10) Další otázka se bude týkat toho, co se bude čtenářkám jistě velmi zamlouvat. Jste singl nebo máte přítelkyně? Jaké typy holek pro vás představují ideál?

Richard: To je tajemství. Já mám slabost na hnědý a tmavý oči.

Mathieu: Pro mě musí mít holka hlavně jiskru, což je celkem nepopsatelná veličina, která v sobě skrývá většinu toho, co se mi líbí… A pak už je jedno, jakou má barvu vlasů nebo očí. No, ale když je to náhodou pěkná zrzka s hezkym zadkem, tak to taky není na škodu.

Michael: Líbí se mi prostě všechny hezký a zajímavý holky, i když brunetky, černovlásky a zrzky nad blondýnama vedou. Vždycky mě taky dostane, když je holka nějak tajemná…

11) Jaké cíle a sny má kapela A Banquet a na jaká překvapení se mohou fanoušci těšit?

Michael: Náš sen je, abysme byli velká kapela v alespoň evropským měřítku. Abysme přijeli do cizího města a tam naplnily klub pro třeba 1000 lidí. A chtěl bych si zahrát v Japonsku v Budokanu!

Richard: Chtěli bychom se tím živit. To, že nemáme peníze, je věc, která nám samozřejmě svazuje ruce.

12) Kluci, děkuji vám za příjemný rozhovor a mějte se moc pěkně. V závěru se jen zeptám, zda máte na srdci něco, co byste chtěli vzkázat čtenářkám Kámošky.cz?

Mathieu: I my děkujem. Přijďte na náš koncert a pak nás pozvěte na panáka (pijem vodku a nemáme prachy (smích). A taky se s náma spojte na Facebooku (facebook.com/abanquet), protože tam se dozvíte, kdy ten koncert bude. Těšíme se!

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář