Milan Zářecký je umělecký fotograf, který zachytil již desítky svateb. V zajímavém rozhovoru odpověděl nejen na to, co focení svatby obnáší, ale také co pro něj vlastně fotografie představuje.

avatar

Martina Kalinová
Má vystudován roční kurz žurnalistiky a zajímá se o zdravý životní styl.

Fotografie - Milan Zářecký

Člověk si musí život užít

1) Ahoj Milane, předem ti moc děkuji za poskytnutí rozhovoru. Máš obrovský talent. Nenarodil ses už s foťákem v ruce?

Děkuji za kompliment. Kam až sahá má paměť, tak s fotoaparátem jsem se v mládí nesetkal. Vybavuji si, že až na základní škole jsem brával filmový fotoaparát otci a fotil na společných rodinných výletech. Myslím, že talent je k takovéto kreativní činnosti, jako je fotografování, zapotřebí, ale zároveň si myslím, že je potřeba na sobě neustále pracovat a nespokojit se s tím, co člověk už umí. Fotografie se vyvíjí tak jako každý jiný obor, proto si myslím, že by i fotografové měli na sobě pracovat a vyvíjet se.

Fotografie - Milan Zářecký

2) Co pro tebe fotografování znamená?

Život. Jedním slovem můj život, můj svět. Skrze fotografii dýchám, protože mě osobně naplňuje a dělá mi radost každé klientovo poděkování a kladná reference. Samozřejmě člověk se nesmí v životě upínat jen na jedinou věc, proto si myslím, že je velmi důležité žít i svůj osobní život. Být milující přítel, syn i kamarád. Říkám to proto, že jsem si zažil období, kdy jsem jen pracoval, pracoval, pracoval. Ono se to praktikovat dá, ale člověk nemá neomezenou studnici energie. Navíc člověk později zjistí, že honit se jen a jen za prací není jediný smysl života. Člověk si musí život užít, a teď nemyslím užít si ho materiálně, ale pocitově! Tohle pochopit je hrozně důležité. Proto má pro mě větší smysl jít do lesa na houby, než si pořídit nějaký drahý dárek. Hodně mi v tomto dalo mimo jiné i školení s Jerry Ghionissem v Londýně v loňském roce, které nebylo právě jen o fotografování.

Fotografie - Milan Zářecký

Fotografie - Milan Zářecký

3) Fotografováním se živíš již několik let. Nejvíce se věnuješ focení svateb. Proč? Máš k tomu nějaké osobní důvody?

Osobní důvody… neřekl bych. Když nad tím tak přemýšlím, tak se tomu vlastně divím, že fotím svatby. Kdybyste se mě před 10 lety zeptali, zda budu fotit svatby, tak bych vám řekl – to těžko. Fotografování lidí je všeobecně jedna z těch těžších kategorií ve fotografování, protože krom toho, že musíte umět dobře ovládat a nastavit techniku, znát dobré světlo, kompozici, barvy, tak zároveň více jak polovina z toho je umění jednat s lidmi. A to je to, co mě baví. Baví mě poznávat nové lidi, nová prostředí a potýkat se s nečekanými problémy. Vždyť například svatba je jeden velký problém. Jako svatební fotograf se musíte potýkat s vlivy počasí, které nemůžete ovlivnit. Dále se může stát, že vám v kostele na obřad nepovolí používat blesk, atd. Poslední více jak rok mě i baví být na svatbě středem pozornosti. A to věřte, že jako profesionální fotograf, který musí zachytit vše, musíte být středem pozornosti. Zároveň si někdy připadám jako koordinátor na svatbě. Samozřejmě profesionální koordinaci nezastanu, na to nemám dostatek času, ale 100 lidí na svatbě hravě zvládnu, pokud to snímek vyžaduje.

Fotografie - Milan Zářecký

Fotografie - Milan Zářecký

4) V srpnu loňského roku sis splnil v Londýně sen, o kterém ses ostatně již okrajově zmínil. Na mezinárodním fotografickém semináři ti byl lektorem tvůj vzor a současně nejlepší světový fotograf Jerry Ghionis. Předčil veškerá tvá očekávání?

Jedním slovem – absolutně. A ve všem. Kdybych mohl a měl čas, tak jedu znovu. A stejně tady veřejně prohlásím, tak jako jsem prohlásil loni v poslední den semináře, že se jednou vrátím, protože chci Jerryho Ghionisse a jeho ženu Melissu ještě jednou za život vidět. Osobně, naživo! Byl to pro mě obrovský zážitek a zároveň splněný sen. Víte, ono když stojíte vedle svého dlouholetého vzoru a zároveň nejlepšiho světového fotogorafa, tak se vám zkrátka tají dech a je to nepopsatelný zážitek, který se neděje každý den. Jerry je úžasný učitel, perfektní kamarád a dokonalý přítel. Poznal jsem ho ve všech těchto rolích a hlavně – je to úplně normální člověk!!! Na nic si nehraje, i přestože je nejlepší a mohl by. To mě asi nejvíce příjemně překvapilo. Bylo to opravdu super, a jak říkám, ještě jednou si to chci zažít a vidět se s ním a jeho ženou.

Byl jsem tak nadšený a dojatý

5) S jakými dalšími světovými fotografy ses již setkal?

V roce 2010 jsem se účastnil fotografického semináře s Bambi Cantrell v Praze. I ona je uznávána jako jedna z nejlepších svatebních fotografů. Škoda jen, že tenkrát se jednalo pouze o dvoudenní seminář. Seminář v Londýně byl na týden a samozřejmě mi dal více. Obou si ale vážím a osobní zkušenost setkání se s tak významnými lidmi, sdílet jejich myšlenky a názory, je nedocenitelná.

6) Vloni ses stal také členem světově uznávané mezinárodní asociace SWPP sídlící ve Velké Británii. Tvoje fotografie získala ocenění jako nejlepší fotografie měsíce listopadu 2012 v kategorii „děti“. Jaký to byl pro tebe pocit?

Jééé, co vy na mě všechno nevíte? No byl to úžasný pocit, který ve vás zůstane navždy. To bylo takhle jednou v noci ještě před tím, než jsem usnul. Hlavou mi prolétla myšlenka, že už by mohly být vyhlášené výsledky a že bych to neměl nechávat na ráno. V předchozích měsících jsem to tolik neřešil, ale právě tenkrát jsem měl v sobě takový vnitřní hlas, který říkal: „Neodkládej to a podívej se hned.“ A tak jsem se přihlásil na stránky a „projížděl“ výsledky. Byli tam jiní fotografové z jiných kategorií, ale pak…. pak jsem už v náhledu poznal svoji fotografii a pod ní si přečetl své jméno. Byl jsem tak nadšený a dojatý, že jsem si tu radost nemohl nechat pro sebe. Proto jsem vzbudil svoji přítelkyni, abych se pochlubil. Byla nadšená a gratulovala mi. Je mi velkou oporou, bez ní bych jistě nebyl tam, kde jsem. Zároveň musím zde poděkovat i své rodině, bez které bych také nebyl tam, kde jsem. Vážím si toho a jsem si vědom toho, že ne každý má takovou příležitost.

Fotografie - Milan Zářecký

Fotografie - Milan Zářecký

7) Prozradíš nám, co fotíš úplně nejraději?

Lidi. Začínal jsem na krajinkách a květinách, ale postupně se to změnilo a nyní opravdu fotím nejraději lidi. U fotografování lidí vzniká přeci tolik situací, se kterými se člověk musí umět vypořádat a hlavně, člověk stále fotí nové a nové lidi. Samozřejmě mám mnoho vracejících se zákazníků (čehož si nesmírně vážím), s nimiž zase fotím nové a nové situace (těhotenství, narozená miminka, rodinné focení), takže stále je něco nového a stále je co poznávat. Krajina mě také baví, ale přeci jen už to není ono. Vím, každý strom či mrak je také jiný, ale jsou to pasivní objekty, které nedávají zpětnou vazbu. A já tu zpětnou vazbu tolik potřebuji. Především poděkování a nadšené či dojaté pohledy mých zákazníků jsou pro mě tou pravou odměnou a zároveň studnicí energie.

Fotografie - Milan Zářecký

Vzpomínky

8) Kdyby tě chtěla nějaká čtenářka poprosit o nafocení zásnub, svatby či jiné životní události, jak tě může kontaktovat?

Předně musím říct, že bych si takové poptávky vážil, tak jako si vážím každého svého zákazníka. Řídím se myšlenkou pana Tomáše Baťi, tedy „náš zákazník – náš pán“. Ke každému přistupuji individuálně a snažím se vyhovět potřebám a přáním mého klienta. Určitě čtenářky naleznou veškeré informace i kontakt na moji osobu na webu www.zarecky.com. Samozřejmě mám i facebookový profil, jsem dohledatelný na všech vyhledávačích, primárně však používám a publikuji právě na www.zarecky.com

Fotografie - Milan Zářecký

Fotografie - Milan Zářecký

9) Řekni mi stručně jako umělec, co si představíš pod pojmem fotografie?

Vzpomínky. Fotografie mají tu úžasnou moc, že zachytí přítomnost a přesunují ji směrem k budoucnosti. Však jděte, zalovte doma ve starých zaprášených krabicích a najděte si některou černobílou fotografii. Poznáte, kde a kdo na ní je? Poznali jste a vzpomněli na toho člověka či na to místo? Myslíte, že bez fotografie byste si na to vzpomněli v dnešním rychlém světě plném zahlcujících informací? Odpovědět si musí každý sám. Já v tom mám jasno, stačí se podívat na fotografie mého dědy, …

10) Moc ti děkuji za rozhovor. Je něco, co bys chtěl čtenářkám serveru Kámoška.cz vzkázat?

Co vzkázat na závěr? Snad jen, aby lidé v dnešní přetechnizované a digitální době nepodceňovali význam fotografií. A teď mám přímo na mysli klasické fotografie, ať už vytištěné na fotopapíře, zarámované na zdi či v nějaké fotoknize. Často se setkávám s tím, že lidé skladují své fotografie jen v počítači. Ano, doba tomu přispívá, ale již tolikrát jsem slyšel, že se počítač vymazal, přeinstaloval a lidem zbyly jen fotografie z dob filmů.

Fotografie - Milan Zářecký

Zároveň radím vybírat fotografie ne jen dle jeho fotografií a ceny, ale i dle zkušeností a především vzájemných sympatií. Přeci jen portrétní či svatební fotograf pracuje s vámi – lidmi, a proto je nesmírně důležité, aby vám byl sympatický. Víte, ono u focení krajiny či sportu je celkem jedno, zda máte svůj den a stromům je jedno, zda jste usměvavý nebo protiva. Vám jako lidem to na focení jedno nebude a věřte, že atmosféra při fotografování se přenese do fotografií. Ono totiž na tom, jak se budete usmívat, záleží. A zde musím souhlasit s Jerry Ghionissem, který mi řekl, že každou fotografii s lidmi tvoří minimálně z poloviny to, jak fotograf působí.

Fotografie - Milan Zářecký

Poslední, co bych chtěl vzkázat, je rada k výběru svatebního fotografa. O vzájemných sympatiích jsem již hovořil. Další důležitá věc je ta, aby vám fotograf ukázal několik celodenních svateb, jedině tak si můžete dobře představit, jak právě vaše svatba bude zdokumentována. Víte, ono fotografie bříška nebo dětí můžete za měsíc přefotit. Svatbu bohužel nikoliv.

Fotografie - Milan Zářecký

Děkuji za rozhovor a budu se těšit na nějaký další příště. Těšilo mě, fotograf Milan Zářecký.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • MZ.

    Zajimavy rozhovor;)