Kultura a společnost

„Krabici na vzpomínky by měl mít každý,“ myslí si Jana Navrátilová

Přináším ti rozhovor se sportovní maminkou, která má umělecký talent na výrobu dekoračních předmětů. Díky nim si vyzdobíš nejen byt, ale i uchráníš cenné předměty a vzpomínky.

Jana Navrátilová dělala doposud osobní fitness trenérku, trenérku Gravity a spinningu. Aktuálně se věnuje poradenstvím zdravé výživy. Miluje zdravý životní styl a dělá ráda radost druhým. Díky nápadu výroby designových krabiček si dobíjí baterky a zároveň relaxuje.

Nemohla jsem to dostat z hlavy

1) Ahoj Jani, můžeš se nám pro začátek ve stručnosti představit?

Jsem maminka tříletého šampiona (jeho oblíbená přezdívka) přející živit se konečně něčím, co jí baví a naplňuje.

2) Jsi sportovec tělem i duší. Talent máš ale i v jiném směru. Na mateřské dovolené ses vrhla na výrobu designových krabiček vhodných na cokoliv. Jak tě to napadlo?

Čistě náhodou. Sestra čekala miminko a já jí chtěla koupit něco k narození. Jenže oblečení, hračky a jiný dětský sortiment se mi kupovat nechtělo. Chtěla jsem koupit nějaký originál, něco, co jí nikdo jiný nedá. Tak jsem brouzdala ve vodách internetu a četla různé diskuze na téma dárku nastávajícím maminkám pro miminka. Už nevím, jak jsem se k tomu dobrala, ale našla jsem sériovou výrobu krabiček s otiskem na nožičky (bez duše – bílá barva a buď kluk/modrá nebo holka/růžová), prostě tuctovka. No a taky jsem četla rady, že nejlepší je vyrobit něco ze srdce. Jenže já jsem na ruce levá. Pletení, háčkování – to není nic pro mě. Tak jsem brouzdala dál, ale hlavou se mi pořád honilo, abych udělala něco sama. Tuctové krabice jsem nemohla dostat z hlavy. A to bylo znamení. Takže vlastně za tohle všechno může moje sestra. Tímto jí tedy opět dekuji!

Krabice na vzpomínky

3) Krabičky jsou vyráběné z pevného i masivního dřeva. Díky prasklinkám a sukům vypadají některé výrobky originálně a živě. Voní také lesní romantikou?

To bohužel už nevoní. Ale vhodně zvolený motiv vás může odnést do dětství, na dovolenou, prostě kamkoliv. Je to jen a jen na vás! Je to prostě báječný mít krabici dle svého přání a vkusu a žádnou sériovku bez duše! Může být jednoduchá, stejně tak i překombinovaná. Každý máme jinou představu krásy a romantiky.

Až bude dílna

4) Díky antikvariátnímu vhledu si někdo pomyslí, že je lze vystavit akorát někde na chatě. Ty je ale umíš obléknout do takového kabátku, který bude nepřehlédnutelný i na polici v moderním bytě. Je to náročné?

Je, ale možná proto, že je vyrábím teď doma, je to pro mě takové ubíjející. Dělat je v koupelně nebo v obýváku, když syn spí, není to pravé. Až bude dílna, věřím, že to bude lepší!

Krabice na vzpomínky

5) Jak dlouho ti trvá vyrobit menší krabičku na kapesníčky a naopak třeba velkou truhlu na cennosti?

Záleží vždy na požadavku. Pokud jde o celopolep, zkracuje se čas na stříhání ubrousku, což je u některých motivů velmi zdlouhavé. Ovšem zase je to pracnější a zdlouhavější díky lakování, zahlazování ubrousku, zastřihování atd. Když mám čas jen na krabičku na kapesníčky, udělám jednu se vším všudy během dopoledne včetně schnutí laku. Pokud jde o velkou, tak to je náročnější proces. Ale pokud mám u obou již stanovený motiv a nemusím nic řešit s klientem, jde to celkem rychle. Krabice musím nejdřív vyhladit, je to vše hrubá výroba, tzn. nutnost začištění, pak lakování, schnutí a zase asi 3 vrstvy lakování. Následuje dlouhá úprava do retro stylu, to je asi nejdelší a nejnáročnější. Trefit se, aby to nebylo moc přehnané a šlo to k motivu, je piplačka. Pak opět začištění, lepení vzoru a lakování vrchním lakem. A na závěr vložit látku! Nafotit a šup do těch správných rukou. Takže velká mi trvá déle. Stříhání motivu je náročné, i když to neplatí u každého. Např. motiv louky byl pro mě bič, který jsem si upletla sama na sebe. Děsně jsem se na něj těšila, ale chudák kamarádka si musela sakra počkat. Tímto jí děkuji za trpělivost.

6) Prozradíš nám, které krabičky jsou nejžádanější?

Nejžádanější jsou na kapesníčky, které má prostě každý doma. A když už máte doma vše sladěné, proč to nemít do detailu i s kapesníčky. Dělám je ráda, ale dělat krabičku na vzpomínky, to je srdcovka, to je prvoplán!

Krabice na vzpomínky

Inspirace přijde sama

7) Stalo se ti už, že nechal zákazník inspiraci vyloženě na tobě? Kde jí čerpáš, abys vyrazila nejen zákazníkovi dech?

Ono to je tak, že klient mi řekne představu, např. krajku. Já najdu, co mám, nafotím, pošlu, a tak to jde dál a dál. Fotím vzory dle možností a nakonec se dobereme k výsledku. Např. u zmiňované krajky to dopadlo tak, že má klientka nakonec nádherné tulipány. Klientova představa a finální verze výrobku je kombinací unikátního uměleckého díla a spojenosti klienta i výrobce. Není to výsměch. Mě to právě hrozně baví! Začít u puntíku a skončit na louce je prostě krásné! Takže kde čerpám inspiraci??? Nikde, ono to prostě přijde samo. Třeba vzpomínková krabice se stromem vznikla náhodně! Jeden ubrousek, druhý ubrousek a už to jelo! Pak už jen kombinuji, kam co položit, nafotím to, schválím s to s klientem a lepím.

8) Mě osobně zaujaly hodiny. Svěříš nám, jaký mají strojek, zda tikají tak romanticky, jak vypadají?

Jo, hodiny jsou boží. Dělala jsem je pro kamarádku a myslím, že jsou velmi povedené. Strojek je klasický jako u každých hodin, je to bohužel sériová výroba, takže tikají a tikají a tikají jako o život. Já osobně miluji tikot hodin, přijde mi to romantické. Je to otázkou vkusu.

Krabice na vzpomínky

9) Kde mohou čtenářky shlédnout tvá díla a případně si i nějaký výrobek objednat?

Mohou je vidět na FB – Tuzi design anebo na stránkách www.tuzidesign.cz. Vše řeším zatím po mailu, nebo zprávách na FB. Od 1. března bude otevřena dílnička na Sokolovské ulici, kde to bude rychlejší, bude čas si říct co a jak, rovnou si vyberou vzor, krabičku a pak už si jen vyzvednou hotový výrobek.

10) Moc ti děkuji za rozhovor. Je něco, co bys chtěl čtenářkám serveru Kámoška.cz vzkázat?

Přijďte, ráda vás uvidím a zhotovím vám krabičku dle vašich přání!