Jedním z nejrozšířenějších mýtů o fotografii je ten, že vlastně všechny akty jsou stejné a bez nápadu. Tak to přitom vůbec není.

avatar

Karolína Kubínová
Mám ráda kapybary a čaj s citrónem. A taky většinou čtu tak tři knížky naráz.

Myšlenka a nápad

Stejně jako by měla každá fotografie, i akty by v sobě měly mít určitou symboliku. Jestli ji mají nebo nemají třeba fotky v Playboyi, o tom by se samozřejmě dalo polemizovat, ale tak… existují dva druhy aktů – ten, který je focen čistě za účelem publikace na stránkách či časopisech s erotickou tématikou, a pak ten, který má myšlenku a nápad. Samozřejmě tyhle dva se nemusí nutně vylučovat a jejich spojení je víc než zajímavé, ale chtěla bych se dneska zabývat spíš tím druhým typem.

O čem je vlastně focení aktů?

Akt, stejně jako portrét či glamour, je umělecký „pod-styl“ fotografie. Umělecký akt se dá rozdělit na dva typy – výrazový akt a takový ten „klasický“ akt, kdy je vyfocen nahý model nebo modelka v nějaké konkrétní poloze převážně s účelem zvýraznění nějakých výrazných prvků (jako je například tetování) na jejich těle; tento druh aktu se většinou fotí v ateliéru s jednobarevným pozadím, a tyto fotky bývají většinou černobílé.

Marcus Ranum
Typickým příkladem „klasického aktu“ je tahle fotka, kterou vytvořil americký fotograf Marcus Ranum.
zdroj: mjranum.deviantart.com

Výrazový akt na druhou stranu je ten typ aktu, který na tebe má nějak zapůsobit a vyvolat určité pocity, které nemusí být nutně spojené s erotikou. „Focení výrazového aktu je hrozně náročné nejen pro modela, který při focení většiny ‚běžných‘ fotek dost často znamená důležitý prvek v konečném vzhledu fotky,“ říká moje známá Sandra, která akty fotí už několik let a jednu dobu vedla i fotografický kurz. „Samozřejmě pro focení aktů potřebuješ model, který je sebevědomý a perfektně zná svoje tělo, ale akty jsou i o fotografovi a jeho komunikaci s modelem – pokud nemáš naprosto přesnou představu o tom, jak chceš takovou fotku realizovat, nepovede se ti ji vyfotit. U výrazového aktu ale na druhou stranu nemusí být vidět celé nahé tělo modela, důležitý je i styling a výraz v obličeji, tento druh fotografie taky často symbolizuje něžnost a zranitelnost,“ dodává Sandra.

Myšlenka je důležitá

Alexander Margolin
Ruský fotograf Alexander Margolin využívá především měkkého světla a zajímavého prostředí, ve kterém fotku vytváří.
zdroj: alexander-margolin.deviantart.com

U uměleckých aktů, podobně jako u uměleckého filmu, je důležitá myšlenka, něco, co není přímo do očí bijící, ale díky čemu tě takové umělecké dílo tak nějak… osloví a „chytí za srdce“, jak se tak říká. Samozřejmě je pořád důležité především upozornit na nějakou konkrétní přednost na těle modela, které ale v takové fotografii svým způsobem vypráví určitý příběh.

„Vlastně ani nemusí být nic ‚vidět‘, jestli chápeš, jak to myslím,“ řekl mi kamarád Tomáš, který fotí akty teprve druhým rokem, ale zato po důkladném průzkumu a přípravě, kdy absolvoval desítky kurzů focení uměleckého aktu. „Umělecký akt se soustředí hlavně na vyjádření určité myšlenky nebo přivedení pozorovatele do nějaké nálady, ať už takové té poklidné melancholie, až po ten pocit, že se ti chce nahlas křičet a zpívat a tančit,“ říká Tom.

To, co mi Tom řekl, je krásně vidět třeba na fotografiích Jaimeho Ibarry (na fotky se vztahuje copyright a nemohly tak být zveřejněny, viz Jaimeho web http://ibarraphoto.com). Ten výrazně využívá stylingu či nějakých výrazných prvků, kterými fotku ozvláštní. Důležitá u něj je také póza, kterou zaujme jeho modelka, a právě i výraz ve tváři. Nemluvě samozřejmě o nasvícení, které by ale mělo být důležitým prvkem u každého typu fotografie, ale u aktu obzvlášť – světlo dokáže zjemnit tvary, zvýraznit určitý předmět v kompozici fotografie, ale silné světlo z jedné strany dokáže také na té druhé vytvořit hluboké a zajímavé stíny.

Ivan Warhammer
Umělecký akt často ukazuje na zranitelnost a křehkost, kterou symbolizuje nahé lidské tělo.
zdroj: bondagist.deviantart.com

Proč mám ráda umělecké akty?

Řekla bych, že na uměleckém aktu se mi líbí to, co na jiných fotografiích není, a to je (bude to asi znít divně) ta čistota, která v těch fotografiích je. Protože v klasické fotografii se dá vytvořit velký dojem z celkového díla tím, co má model na sobě. Tenhle element ale při aktu „padá“ a jediné, co je zde důležité, jsou právě prvky jako je nasvícení, prostředí, a hlavně a především model. Tyto aspekty totiž výrazně ovlivňují konečný dojem, který z takové fotografie mám. Nemluvě o tom, že obdivuji jak fotografy, kteří před sebou mají překrásnou nahou ženu a stejně se dokážou soustředit jen na svou práci, a ještě víc snad tu slečnu, která je schopná před naprosto cizím člověkem odhodit oblečení :-) .

Co ty? Líbí se ti umělecký akt, nebo to není úplně tvůj „šálek kávy“? Máš nějakého oblíbeného fotografa, který takové fotky tvoří? A šla bys do toho jako modelka?

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář