Jméno: Lea Plášilová
Přezdívka: Lea Jennifer
Rok narození: 1996
Znamení: Panna
Téma blogu: Dívčí témata
Datum založení blogu: Prosinec 2009
Povaha: ambiciózní a sebevědomá sangvinička, zodpovědná organizátorka, citlivý snílek, společenský extrovert
Mám ráda: léto, módu, blog, čokoládu, angličtinu, španělštinu
Nemám ráda: pavouky, cigarety, závist, hádky, zi

avatar

Redakce Kámoška.cz
Píšeme o všem, co nás zajímá a baví!

Lea JenniferJméno: Lea Plášilová
Přezdívka: Lea Jennifer
Rok narození: 1996
Znamení: Panna
Téma blogu: Dívčí témata
Datum založení blogu: Prosinec 2009

Povaha: ambiciózní a sebevědomá sangvinička, zodpovědná organizátorka, citlivý snílek, společenský extrovert
Mám ráda: léto, módu, blog, čokoládu, angličtinu, španělštinu
Nemám ráda: pavouky, cigarety, závist, hádky, zimu

Motto: “Přes překážky ke hvězdám.”
ICQ: 353513080
FB: Lea Jennifer

Lea Jennifer blogVelmi aktivní blogerka má vždy co říct, což je jedině dobře. Její psaní přináší velké množství logicky seřazených informací a článků s přidanou hodnotou.

Rozhovor s Kámoškou

1) Jak dlouho už máš blog a proč jsi vůbec začala s blogováním?

Můj blog bude zanedlouho slavit dva roky, byl založen přesně na Mikuláše v roce 2009. Bloguji od 10 let, kdy jsem podobně jako mé vrstevnice, vlastnila blog o koních. Přišla ale chvíle, kdy jsem dostala chuť se svěřovat se svými každodenními zážitky deníčku. Opravdový deníček mi ale neustále četlo mé dvojče a nebo jsem si ho schovala tak dobře, že pro mě pak bylo velmi obtížné ho najít. Takže jsem založila very-pink-rabbit.blog.cz, kde sídlím do teď. Své staré články ale občas promazávám, protože se stydím za to, co pro mě tehdy bylo normální. Polovina těch článků jsou totiž jen okopírované „kusovky“ nebo „řetězáky“. Po čase blogování zjistíte, že taková práce vás vnitřně nenaplňuje a váš blog se stává akorát tak dalším ze stovky tisíc. Nevím, co se to tehdy stalo, ale prošla jsem si obdobím, kdy mi došlo, že bych měla svůj přístup k blogu změnit. A povedlo se. Začala jsem psát smysluplnější články, rozjela jsem spolupráci s Krásná.cz, začalo se objevovat stále více pravidelných návštěvníků… A já se konečně ocitla ve svém živlu, protože jsem ráda oceňována za svou práci.

2) Kolik času musíš blogu věnovat a je něco, co ti na blogování jako takovém vadí, ať už jsou to třeba vulgární komentáře, destruktivní kritika či přebírání textů?

Ač to tak nemusí vypadat, blogu se snažím věnovat každý den. Protože je to můj velký koníček, jsem schopna mu obětovat spoustu času. Jsou to jak změny viditelné (změny designu, nové články, reakce na komentáře), tak i neviditelné (přípravy k článkům, natáčení videí, DIY, focení fotek aj.). Vulgární komentáře nijak neřeším a rovnou je mažu. Dále mi vadí závist. Ať už jde o blogový svět, nebo virtuální, vždycky se najde někdo takový. Kritiku už řeším trochu více, většinou na ní odepisuji a snažím se být objektivní (i když to občas nejde). Příjímání kritiky je ale jedna z věcí, kterou jsem se díky blogu naučila. Přistupuji k tomu tak, že má práce se prostě nemusí líbit všem. Nemám ale ráda, když nás, údajně „růžové fiflenky“, někdo hází do jednoho pytle. Nejsme totiž všechny umělé barbie, které nedokáží myslet na nic jiného než jen na módu. Bohužel si to o nás spousta lidí myslí. Jedno přísloví říká: „Obleč si mé boty a projdi si tím, čím jsem si prošel já. A až pak mě suď.“. Berte to prosím tak a zkuste nás nejdříve trochu poznat.

3) Proč si myslíš, že zrovna tvůj blog patří k těm oblíbeným? Je něco, co ho dělá opravdu unikátním?
Kdysi jsem stála nad důležitým rozhodnutím. Snažit se vystoupit se svým blogem z davu a dát o něm světu vědět, nebo zůstat při zemi jako ostatní a skrývat ho před svými nejbližšími? Blogový svět ale rozhodl místo mě a kladné ohlasy mě tak nějak „překecaly“. Do svého blogu vkládám kus sebe a svého života. A jak řekla jedna z mých oblíbených blogerek Kirsten Axe: „Není nic originálnějšího, než můj vlastní život.“. Ráda bych ho jednou ukázala svým dětem. Myslím, že kdyby měl někdo na blogu něco unikátního, vydrží mu to asi tak dvě hodiny. Protože během chvilky ten nápad převezme někdo jiný, od toho zase někdo jiný a z unikátu je najednou „jen“ nový blogový trend. Nejsou to věci, co dělá blogy unikátním. Je to bloger/ka, kdo dělá svůj blog unikátním.

4) Existuje mezi dívčími blogy a jejich autorkami rivalita? Je něco, co nepsaná pravidla komunity zakazují a trestají?

Rivalita je a bude. To už je prostě zakořeněná lidská vlastnost, že někdo chce být lepší než ostatní a blogový svět není výjímka. Řekla bych to asi tak, že ve virtuálním světě umí být borec každý. Když pak ale přijde na realitu, spousta lidí sklopí uši. Za nepsané pravidlo považuji starat se o blog, a nenechat ho bez oznámení jen tak měsíc „hnít“. Na to se pak z mé vlastní zkušenosti doplácí.

5) Nebojíš se toho, že si díky blogu o tobě úplně cizí člověk může zjistit velké množství informací? Je něco, o čem by si na blog nikdy nenapsala?

Tak já mám v duchu vytvořený seznam témat na články, které jsou pro mě TABU. Patří mezi ně například politika, módní hříchy nebo jak na kluky. Nejde o to, že by pro mě bylo těžké psát o těch tématech (naopak), ale u článků na takováta témata se vždy čtenářky rozhádají na dva válečné tábory. Jeden PRO a jeden PROTI. Proto radši volím odlehčenější témata, o kterých si zjišťuji co nejvíce informací, abych se v nich alespoň trochu vyznala. Jinak na blogu nemám o moc více informací, jak na Facebooku, takže tohle zatím nijak neřeším. Pokud v článku zmiňuji rodinu nebo kamarády, většinou uvádím jen začáteční písmena jejich jména, abych zachovala alespoň částečnou anonymitu.

6) Dokážeš říct, že díky blogu si získala nové kamarádky a poznala lidi, se kterými si rozumíš? Nepíšou ti nějací tajní ctitelé?

Pokud nějací ti ctitelé jsou, tak jsou opravdu tak tajní, že o nich nevím ani já :D Díky blogu jsem poznala spoustu zajímavých lidí, našla jsem blogerku, se kterou jsme byly povahově naprosto stejné, psala jsem si díky blogu s dívkou, která se právě stěhovala do stejné vesnice, jako bydlím já, objevila jsem také blogy mých známých z reálu nebo lidí z nedalekého města, o nichž ani nevím, že blogují. Se založením blogu rozhodně souvisí poznávání nových lidí, to je to, co se mi na tom líbí. Jsem velmi společenský tvor :)

7) Co by se muselo stát, aby si s blogováním úplně přestala? Měla už si chuť s tím někdy doopravdy seknout?

Kdyby bylo opravdu hodně negativních ohlasů na mé články a začali vznikat moji antifanoušci (jako např. U Lady Vanilky), asi bych neměla chuť a sílu pokračovat dál. Chci aby lidé na můj blog chodili, protože je zaujmul, ne aby tam chodili pro zasmání. Myslím, že každý bloger si prošel obodbím, kdy mu všechno padalo na hlavu a měl chuť s blogem seknout. Já nejsem výjímka a můj blog si prošel i několikaměsíčními pauzami. Vždycky mě ale něco „dokopalo“ vrátit se.

8 ) Víš už, jakým směrem se chceš v budoucnu ubírat a myslíš si, že ti blog pomůže na cestě k dosažení cíle?

Od mala jsem hrozně ambiciózní a budoucnost už mám do puntíku naplánovanou :D Ve škole mě baví humanitní obory v popředí s cizími jazyky, takže se rozhoduji mezi tlumočnicí a novinářkou. Blog mi rozhodně pomůže (a už pomáhá) k dosažení tohoto cíle. S Krásná.cz získávám možnosti dělat rozhovory s různými celebritami, psát reportáže nebo se dostávat do zákulisí zajímavých akcí. Myslím, že díky tomu mám našlápnuto na dobrou cestu. V poslední době se také věnuji psaní vlastní knihy, protože jsem si uvědomila, že by bylo fajn, kdyby po mě zůstala na světě nějaká památka :D

9) Co by si vzkázala dívkám, které s blogem začínají? Máš nějaké tipy & triky?

Jasně, základ zní: Vydržte! Překousněte to, že ze začátku bude vaše návštěvnost a ohlasy nulové. Pokud to chcete někam dotáhnout, nekopírujte a snažte se své čtenáře nějak oslovit a zaujmout. Hlavně komentujte články vašich kolegů. Žádné reklamy nebo pochlebování se. Prostě mluvte k tématu. Jestli se chcete prosadit, tak se musíte stát známými v blogové komunitě. A mimochodem, slavnými budete, až automatický opravovač chyb ve Wordu přestane podtrhávat vaše jméno jako chybu :D

10) Děkuji za odpovědi a vzhledem k tomu, že jsme server Kámoška.cz, tak se tě závěrem zeptám, kdo je pro tebe opravdová kámoška?

Nemáš vůbec zač :) Já se snažím v životě spoléhat spíš sama na sebe, ale na druhou stranu bez přátel se žít nedá. Jedna z mých nejlepších vůbec není hyperaktivní, vůbec mi nepíše nesmyslné komentáře na blog a už vůbec nepoužívá ironii v skoro každé větě stejně jako já :D Jde po ní FBI proto její jméno zůstane v utajení.

Blog Lea Jennifer najdeš na:
http://very-pink-rabbit.blog.cz/

České blogerky
      

Líbí se ti tento příspěvek?

Tagy

Tagy:

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • Andy

    Lea mě zaujala, ztotožňuji se s jejími názory a rozhodně jí fandím do budoucna :-)