Přináším ti rozhovor s blogerkou a také amatérskou zpěvačkou StoneRose, která na YouTube i svém blogu pravidelně zveřejňuje svou vlastní rockovou tvorbu a rovněž i covery.

avatar

Nikol Chrástová
Blogerka se zájmem o vše zajímavé, co se objeví v jejím zorném poli.

Veškerou tvorbu a informace o StoneRose najdeš na jejím YouTube kanálu a blogu, kde máš možnost zjistit o této zajímavé slečně víc.

StoneRose dokáže vypadat jako křehká květinka, ale může být také tvrdá jako skála.
StoneRose dokáže vypadat jako křehká květinka, ale může být také tvrdá jako skála.

Chci vidět svoje CD na pultech

1. Používáš pseudonym StoneRose, proč ses rozhodla právě pro ten?

Vlastně mě na to přivedl název kapely, se kterou táta dřív hrál – bylo to tehdy jen s kamarády a pro zábavu, ale jmenovali se Kamenná Růže. Líbilo se mi to kvůli mé rozdvojené osobnosti – na jednu stranu mám ráda tvrdou muziku a řádím, což by se tedy dalo přirovnat ke kameni a na druhou stranu se mi líbí i jemnější písničky a okolí mě zná jako velmi introvertní osobu, což by se dalo přirovnat právě k růži. To spojení bylo zkrátka perfektní. Přeložila jsem to do angličtiny a pro zajímavost jsem si řekla, že budu psát velké „SR“. Jsou to části osobnosti, tak proč jednu psát s velkým písmenem a druhou s malým :) ) Táta si ze mě dělá srandu, že jsem jim to ukradla, ale když na svou obhajobu říkám, že jsem si to pouze vypůjčila a že může být rád, že ten název nezanikl, tak se jenom směje :) ) Rodiče to berou už jako normálku – je to můj pseudonym a hotovo.

2. Můžeš nám prozradit něco víc o sobě?

Co se týče mých horších vlastností, tak jsem celkem bordelářka a lenoch. :D Z těch lepších vlastností by se dalo počítat to, že když se pro něco nadchnu, například co se týče muziky, nedám si pokoj, dokud tu věc nedokončím a jsem schopná tomu věnovat hodiny času a úsilí. V téhle oblasti mi nechybí trpělivost. Přesně naopak je to ale, když mám dělat něco, co mě nebaví :-) .

3. Máš přítele, se kterým byste si navzájem zpívali? Pokud ne, jaký by měl tvůj přítel být a musel by milovat hudbu jako ty nebo by ti vadilo už jen to, že by měl rád zcela jiný žánr?

Přítele nemám a momentálně mi to takhle i vyhovuje. Myslím, že není společenským pravidlem s někým chodit, stejně je mou největší láskou muzika :-) . Asi to zní podivínsky, ale fakt je, že já nejsem tak úplně normální :-) . Když to vezmu hypoteticky, kdybychom si navzájem zpívali, tak by to bylo rozhodně krásné. S těmi žánry – to je trochu složitější, oba bychom museli čas od času poslouchat muziku toho druhého. Takže buď bychom se každý občas přemohli anebo by to mohlo být jinak. V případě zájmu o stejnou hudbu by to bylo absolutně skvělé, nikdo by se nemusel přemáhat brát si sluchátka apod., ale mohli bychom na ní řádit oba. :D Což mi přijde přijatelnější, ale pokud se dva lidi dokážou rozumně dohodnout, takovou překážku bych v tom neviděla. Ale je fakt, že kdyby to byl hoper či rapper, tak by mě asi trefil šlak, tohle nepovažuju za muziku a tyhle styly absolutně nesnáším.

StoneRose často slýchává, že vypadá jako Amy Lee.
StoneRose často slýchává, že vypadá jako Amy Lee.

4. Protože jsi kromě vášnivé muzikantky i blogerka, musím se tě zeptat – jak dlouho bloguješ a co tě přivedlo k tomu, založit si svůj blog?

Blog mám zhruba 3 a půl roku, zpočátku jsem vůbec netušila, že mi to vydrží tak dlouho. :) ) Chtěla jsem svůj vlastní hudební svět, ačkoliv jsem nečekala, že to bude někoho zajímat. Ale stalo se – kupodivu :) ) Ke své tvorbě chci ještě něco připsat, říct, kolik práce s tím bylo či prostě, co mě vedlo k nahrání písničky. Proto je pro mě blog ideální. Občas také píši samostatné články, což by třeba jen na YouTube nešlo.

5. Na tvém blogu si můžeme přečíst tvé texty k písničkám. Co tě inspiruje při skládání a jak složitý je to proces?

Se skládáním jsem začala v podstatě nedávno, takže se v tom pořád trochu hledám, hlavně je zvláštní pak zpívat to, co si člověk složil, je to úplně něco jiného než cover. Člověk musí prodat, to co si myslí. Myslím, že ta moje nejistota je v těch počátcích slyšet, ale jakmile jsem to zpozorovala, začala jsem na tom makat :-) . Texty i hudbu si skládám sama a nápady někdy přijdou, když to člověk nejmíň čeká. Ale nejde to provozovat tak, že si člověk řekne „teď si sednu a složím song“. Takhle to nefunguje. Někdy prostě cítím, že ze mě něco vypadne, tak si vezmu tužku, papír (a dnes už i kytaru, dřív jsem si sedla ke klávesám) a zamyslím se, o čem chci psát. O čem zpívat. Většinou pokračuji opravdu v tom, co mi přijde na mysl jako první. Někdy to jde samo, že mám během 15 minut text hotový a jindy napíšu sloku a už s tím nehnu. Pak to nechám být, a když se dostaví nápad na dokončení, tak to dopíšu. Tyhle věci se zkrátka nedají dělat „na sílu“. Například písnička Časová Smyčka – text i melodie mě napadly, když jsem venčila mého pejska :-) . Nebo nedávno – seděla jsem před notebookem, hledala jsem něco na internetu a najednou mi v hlavě začal hrát kousek melodie. Okamžitě jsem všeho nechala, popadla jsem kytaru a hledala ty správné akordy. Tahle písnička je pořád v procesu skládání, ale myslím, že je to na dobré cestě. S čistým svědomím můžu prohlásit, že ode mě nemáte očekávat zamilované písničky. Když se na to zaměříte, planeta je přehlcená písničkami o lásce, vztazích, hádkách, rozchodech… Ne. Takhle já psát nechci. Chci se v písničkách zamyslet nad věcmi, nad kterými se lidi běžně nezamýšlejí. Nebo zamýšlejí, ale nenapadne je o tom složit písničku. Chci psát o světě, myšlenkách, promítnout do hudby svůj pohled na věc. Tím ale samozřejmě nemyslím politické písničky. Ale něco, co bude mít duši. Vymyslet do textu příběh. Třeba fiktivní. Ale takový, co vás zaujme. V hudbě chci být jedinečná.

6. Kdyby sis měla vybrat pět nejoblíbenější písniček, které by to byly a proč?

S konkrétními písničkami je to u mě složitější, než něco označím jako opravdu oblíbené, tak to dlouho promýšlím, protože lidi mě podle toho taky posoudí. Myslím, že hudba o člověku dost vypovídá. Na tuhle otázku tedy odpovím dvěma kapelami, přičemž pro jednu z nich jsem se rozhodla teprve nedávno. Jejich názvy jsou Evanescence a Tenacious D. Evanescence mám ráda už od základky. Temná rocková hudba s temnými texty. A když máte zrovna špatnou náladu, Evanescence mají úžasnou zásobu písniček, ve kterých se můžu takzvaně ztratit. Tahle kapela je temná. Části mé osobnosti to takhle vyhovuje. A pak je tu ještě ta druhá část. Ta co srší vtipem, směje se každé s prominutím kravině a blbne, co to dá. A pro tuhle osobnost jsem si vybrala Tenacious D. Zpěváka možná někdo znáte, je to i herec a jmenuje se Jack Black. Někteří ho nesnáší. Já ho naopak přímo žeru. Muzika Tenacious D je naopak plná energie, humoru a šíleností. Jejich texty jsou mírně řečeno velmi sprosté, ale když je to cizím jazykem, tolik to neřeším. Chvíli mě tahle skutečnost blokovala pro postavení téhle kapely vedle Evanescence, ale později jsem to akceptovala jako jejich styl. Texty tedy v tomhle případě neřeším a upřímně, radši ani moc nepřemýšlím nad tím, o čem jsou. :D To co mě uchvátilo je hudební část. Tak úžasnou hudbu, jsem už dlouho neslyšela – má spád, energii a zkrátka mi zahráli na všechny moje hudební buňky. Opět je to rock – no v tomhle žánru se cítím prostě jako ryba ve vodě. Pro mé písničky to bude asi pop-rock, jelikož můj hlas není uzpůsobený na tvrdší muziku – bohužel. Ale zpátky k „The D“. Oni nepřemýšlí nad tím, kolik je jim let, jestli jsou šílení až moc, jestli je to dobrý nebo špatný nebo zda se to „hodí“, oni si prostě svou muziku užívají a to naplno. Tohle na nich moc obdivuji. Když mluvím o „nich“, základ kapely tvoří již řečený Jack Black a jeho nejlepší kamarád Kyle Gass. Hrají rock, ale ta jedinečnost je v tom, že nemají ve většině songů elektrické kytary nýbrž akustické a zní to naprosto skvěle! V tomhle jsou opravdu velmi originální. Uf, to jsem se rozepsala. :D Když to shrnu mé dvě nej kapely jsou tyto. A míchají se i v mých osobnostech. Pár lidí už mi kolikrát řeklo, že vypadám jako Amy Lee. Když jsem doma řádila na Tenacious D, táta mi řekl, že jsem druhý Jack Black. Budu zřejmě temně vypadající osoba se šílenou osobností :-) .

7. Prozradíš nám, kdo ti pomáhá točit tvé videoklipy a který z nich považuješ za nejpovedenější?

Ze začátku jsem si je točila sama nebo mi pomáhala nejlepší kamarádka, teď mi je točí mamka :-) . Koncová úprava je už na mě. A který považuji za nejpovedenější? Na to snad ani nedokážu odpovědět. Vždycky mám nějakou představu a nakonec to dopadne jinak. :D Zatím asi žádný neodpovídá mému kritériu pro označení nejlepší. Zato každý videoklip má svůj nápad a příběh. Každý je něčím jedinečný a zajímavý. Ale zatím nejsou úplně perfektní. Alespoň pro mě. Ale myslím, že pokud se někomu nějaký bude líbit a bude ho považovat za nejlepší, můj názor to stejně neovlivní, vždyť každý se rozhodujeme jinak.

StoneRose nezbožňuje jenom muziku, ale také točení videoklipů.
StoneRose nezbožňuje jenom muziku, ale také točení videoklipů.

8. Na YouTube můžeme vidět tvá další videa, kde zpíváš cover verze na písničky známých interpretů a musím uznat, že některé jsou opravdu velmi povedené – setkáváš se s pozitivními ohlasy ze zahraničí? Přišel ti třeba někdy vzkaz od cizince, který se podíval na tvoje videa?

Děkuji moc! Ano, takové komentáře čas od času přijdou. A mě to opravdu těší, protože jednak vím, že mi zřejmě bylo rozumět a jednak se jim líbil můj zpěv, což je taky skvělé. Konkrétně si vzpomínám na jeden komentář u písničky „Rome wasn´t built in a day“, která podle mě pěvecky není tak povedená, ale kupodivu má do teď neskutečných 7 209 zhlédnutí a někdo mi tam napsal, že tenhle můj cover poslouchal asi 10x v autě a že se mu moc líbí :-) . To bylo něco neskutečného, vědět, že můj hlas zní u někoho v autě kdo je vzdálený kilometry daleko. Sice nechápu, co se dotyčnému tak moc líbilo, ale rozhodně jsem byla radostí bez sebe!

9. Na tvém Facebooku ti přišla poměrně zajímavá nabídka od (amerického?) umělce a manažera, který se zajímal o tvou hudbu. Jak to celé nakonec dopadlo?

Inu nebylo to nic tak zásadního, jak se na první pohled zdálo. Spravuje stránku Beat100 – je to něco jako Facebook pro hudebníky. Zaregistrovala jsem se tam a z YouTube tam sdílím videa, o nic dalšího nešlo. Ale už to, že mi napsal, bylo velmi potěšující :-) .

Kromě kytary zvládá také klavír.
Kromě kytary zvládá také klavír.

10. Na kolik hudebních nástrojů vlastně umíš hrát a kdy ses tak celkově k hudbě dostala? Chodila jsi jako malá do kroužků nebo ses k hudbě dostala až později?

Hudbu jsem měla ráda hned, co jsem zjistila, že něco takového existuje. :D Jinak nejsem žádná multiinstrumentalistka :-) . Jako malá jsem chodila na klavír, ale skončila jsem s tím celkem brzy, měla jsem blbou učitelku a chodit tam bylo nakonec spíš za trest. Ale nějaké základy mám, takže to rozhodně nebylo zbytečné. Letos v dubnu jsem se systémem samouka začala učit hrát na kytaru a musím říct, že to snad bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě, tenhle nástroj mě naprosto dostal. Sice člověk musí vytrvat a nedbat na to, že má ze strun rozhadrovaný prsty, ale to, že to pak už člověk umí je k nezaplacení :-) . Do kytary jsem se naprosto zbláznila a co budu povídat, písničky se na ní skládají daleko líp než na klávesy. Doma máme ještě tamburínu, ale myslím, že to se snad ani nikdo učit nemusí, mlátit s ní zvládne každý se smyslem pro tempo. Co se týče bicích – to jsem si zkusila jen pomocí kláves, ale tam je opravdu potřeba to tempo držet přesně, což tedy zas tolik nedokážu a od té doby opravdu velmi oceňuji bubeníky, nemají to lehké. Celkově tedy jakžtakž umím na dva nástroje – klavír a kytaru.

11. Nedávno ses skvěle umístila v soutěži Blog Roku, konkrétně v kategorii Hudba. Měla jsi radost nebo jsi byla trošku zklamaná, že jsi nebyla první? A překvapila tě nominace tvého blogu do této soutěže?

No radost jsem měla obrovskou! Vyhrála jsem knížky (mimochodem už jsou přečtený) a ne, ani mě to nemrzelo, myš Microsoft pro mě nebyla až tak atraktivní, spíš mě mrzelo, že se nemůžu zařadit ještě do poslední části, kde komise vybírala celkového vítěze. Ale i tak je to obrovský úspěch, přišlo mi přes 1000 hlasů, což je něco neskutečného a navíc jsem bojovala s blogem, který má 21 000 návštěv v průměru měsíčně – tím se tedy rozhodně pochlubit nemůžu, na mém blogu bylo zhruba 16 000 lidí od založení. Takže to beru jako opravdu velký úspěch! V nominaci jsem věřila, komise z CET 21 koukala hodně na to, na kolik je blog založený „autorsky“, takže jsem cítila, že mám šanci. Přesto, když jsem viděla, že mě vybrali, jsem si nemohla pomoct a skákala jsem po baráku radostí :-) . Zaujala jsem je a to je to, o co se pořád snažím. Zaujmout lidi originalitou ve všech směrech.

12. Plánuješ se blogu a především hudbě věnovat i v budoucnu? A stačí ti zůstat na oné amatérské úrovni nebo to chceš dotáhnout na profesionálního umělce?

To rozhodně budu. Bez blogu už si to pomalu nedokážu představit. A bez hudby? Kdybyste chtěli, abych žila bez vzduchu, vyšlo by to v podstatě nastejno. Dřív mi stačilo být jen na internetu. Ale teď už mi to stačit přestává a vím, že stejně nic jiného dělat ani nechci a pro nic nemám takový zápal. Chci vidět lidi, kteří mají rádi mojí muziku, chci vidět svoje CD na pultech a číst si komentáře od lidí, kteří milují mé písničky. To je to, pro co bych vypustila duši. Ostatně by to potvrdili i moji rodiče, kteří mě kolikrát naštvaně posílali spát, když já ještě ve 3 ráno seděla nad konečnými úpravami písničky :-) . Chci být umělkyně se vším všudy. Otázka je, zda pro někoho budu natolik zajímavá, aby se mi to splnilo. Moc Ti děkuji za rozhovor. SR

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář

  • Týna :)

    Je prostě úžasná :)