Sebevědomá baculka Mirka Smolíková téměř už pět let aktivně pečuje o svůj blog určený boubelkám a plus-size modelingu. Chceš se o ní samotné i jejím blogu dozvědět víc?

avatar

Lucie Dneboská
Módní inspirace a styl

Co na jejím blogu najdeš?

Baculka na lovu rozhodně nepatří k dalším smutně tvářícím se blogům. Naopak tu pravidelně najdeš zajímavé články s optimistickým nádechem, které jsou rozčleněny do jednotlivých rubrik. Výjimku netvoří ani fotky plus-size osobností i samotné Mirky. Prostřednictvím blogu baculkanalovu.blog.cz nyní Mirka hledá modelky, vizážistky i fotografy pro focení, které sama organizuje. Podrobnosti se ale dočteš právě v tomto rozhovoru.

Od komplexů k sebevědomí

1) Ahoj Mirko, mohla by ses našim čtenářkám nejprve představit a charakterizovat svůj blog?

Představit se dá různě, ale co asi čtenářky nejvíc zajímá, jsou věci kolem mého blogu. Tedy, jsem 25 letá holka, která má nadváhu a měla by s ní něco dělat, ale daří se jí to střídavě, a když zrovna ne, tak se tím příliš netrápí. Aby se ani ostatní zbytečně netrápili, píšu články o plnoštíhlých osobnostech, které se také netrápí. Píšu i o sobě, o svém vztahu k váze, když se mi stane něco, co stojí za zamyšlení. Protože krásné ženy s křivkami jsou i v Čechách, hledám je a organizuji pro ně focení. Fotky potom dávám na blog. A také se snažím odpovídat na dotazy a radit těm, kteří o to žádají.

Mirka Smolíková
Lidé by neměli sedět doma a čekat, až se věci stanou.
foto: archiv Mirky Smolíkové

2) Je to už nějaký pátek, co tvůj blog funguje. Jistě si v počátcích měla nějakou představu, jak by tvé stránky měly vypadat a jaký účel by měly splnit. Podařilo se to? Nebo se tvé původní představy hodně liší od toho, jak vypadá a funguje tvůj blog nyní?

No, na začátek bych asi měla říct, že na blog nepřispívám pravidelně. Teď jsem měla velmi dlouhou přestávku a teprve před měsícem jsem se k blogu vrátila. Jeho původní myšlenka byla úplně jiná. Chtěla jsem psát o schůzkách přes seznamku, na které jsem tehdy chodila. Někomu by ale mohlo ublížit, co bych napsala, tak jsem od nápadu upustila. Zůstalo mi ale jméno Baculka na lovu, které se mi líbilo. Proto jsem se rozhodla, že budu „lovit život“. Lidé by totiž neměli sedět doma a čekat, až se věci stanou. Měli by způsobit, že se stanou, a vydat se na lov.

3) Řada baculek má spíše tendenci schovávat se do ulity a v žádném případě by je nenapadlo zakládat si blog a dávat na něj své fotky. Což je pochopitelně důsledek velmi nízkého sebevědomí. Kdy u tebe nastala ta chvíle, že si hodila všechny komplexy za hlavu a přijala ses taková, jak jsi?

Nehodila jsem je všechny za hlavu. Každý, kdo má nadváhu, se občas trápí, i když je jinak spokojený. Nevejdeš se do super modelu, nebo jen nemáš den, a je to. Váha je snadný terč pro smutek. Mně se ale daří nesmutnit příliš. Jsem víceméně spokojená a cítím se krásná. Nemůžu říct, kdy přesně se to stalo, protože to není o jednom momentu, jde o dlouhodobý proces. Hodně tomu ale pomohl můj blog a to, že jsem si při pohledu na plnoštíhlé krásky řekla. „Vždyť já tak vypadám taky!“

4) Co bys poradila ostatním holkám, jež mají kvůli vyšší váze sebevědomí na bodu mrazu?

Dívejte se na sebe do zrcadel, noste sebou zrcátka, prohlížejte se ve výkladních skříních. Když jste samy doma, dívejte se na své nahé tělo. Prohlížejte si sebe, zvykněte si na to, jak vypadáte. Najděte na sobě věci, které se vám líbí, a ty zdůrazněte. Pokud nevíte, jak na to, nechte si poradit od odborníka. Dbejte o sebe a módně se oblékejte. Pokud se budete milovat vy, budou to dělat i druzí. A na konec: Neřešte, co si o vás myslí lidé, které neznáte. Důležitý je názor vašich blízkých. Pokud i oni vám postavu vyčítají, zamyslete se nad tím, jestli vám tím chtějí pomoct nebo jen kritizují. Teprve potom si připusťe jejich námitky a zjistěte, co s kily můžete udělat. A když to zrovna nepůjde, tak co má být, není to konce světa.

Mirka Smolíková
Pokud se budete milovat vy, budou to dělat i druzí.
foto: archiv Mirky Smolíkové

5) Máš za sebou kurz modelingu pro XXL modelky a mimo to jsi nafotila několik pěkných fotek. Mohla bys čtenářkám stručně povědět, jak kurz probíhal a kdo je autorem tvých fotek?

Odpověď by byla dlouhá, ale stručně to bylo takto. Kurz modelingu jsem absolvovala náhodou, a ne proto, že bych modelkou opravdu chtěla být, ale proto, že jsem jím chtěla projít a zkusit si to. Když jsem si uvědomila, že z toho mnoho nebude, podrobnosti se dozvíte u mě na blogu, začala jsem si focení shánět sama. Registrovala jsem se na Fotopátračce, kde najdete i začínající fotografy a vizážistky, kteří potřebují získat zkušenosti. Oni neplatí vám a vy jim, ale všichni máte právo na fotografie. Tak vznikla většina mých. Při focení, které bylo navíc časově náročné, jsem si ale ověřila, že mám omezenou škálu výrazů, a nechala jsem toho.

6) Kontaktovala jsi i nějaké modelingové agentury nebo kontaktoval někdo tebe?

To je další komplikovaná otázka. V Čechách jsou tři agentury, o kterých vím. V době, kdy jsem modeling zkoušela, byly dvě. Jednu jsem kontaktovala, ale odpověď jsem nedostala. Nejspíš kvůli mírám, protože plus-size modeling v Evropě většinou bere v úvahu ženy do vel. 48, já jsem o jednu výš. Druhá agentura vás sice registruje na svých stránkách, ale nic pro vás neudělá. To si myslím, protože mi odmítli poskytnout rozhovor o tom, co pro dívky dělají. Tady bych znovu odkázala čtenářky na svůj blog, kde se dozví víc o agenturách i o tom, jak se stát modelkou.

7) Chtěla by ses v modelingové branži prosadit jako profesionálka, případně jakých snů bys chtěla dosáhnout? Třeba mít někdy svou vlastní agenturu pro plnoštíhlé modelky?

Sama si myslím, a není to přehaná kritika, jen reálný pohled, že na modeling nemám dost talentu. Ale i kdybych ho měla, nešla bych do něj na profesionální úrovni, protože chci být učitelkou. Myšlenkou agentury jsem se chvíli zabývala, ale Čechy jsou malá země s ještě menším oděvním trhem a plus-size modelky by se tu neuživily.

Mirka Smolíková
Na modeling nemám dost talentu.
foto: archiv Mirky Smolíkové

8) Která z XXL modelek tě nejvíce inspiruje?

Fluvia Lacerda, o které je můj nejaktuálnější článek. I když žije v New Yorku, tak pochází z Brazílie, země štíhlé krásy a plastických operací. Je úžasné, že i z takové kultury vzešla žena, která se za své tělo nestydí a ukazuje ho světu. A podle mě je také jednou z těch nejkrásnějších.

9) V nedávné době jsi začala psát pro jeden magazín, jenž je určen právě ženám XXL. Jak se ti líbí práce redaktorky? Získáváš díky tomu více kladných ohlasů?

Nemyslím, že by to mělo vliv na můj blog, tomu se návštěvnost nezměnila. A jsem za to ráda, protože jsem se rozhodla přestat s psaním pro portál a jen dokončit články, které mám rozpracované. Je to proto, že tento druh psaní je příliš svazující. Jde o jiné prostředí a čtenářky, kterým se musím podřídit. Omezují mě také technické paramatry stránky, a sice omezený počet slov v titulku nebo počet fotek na stránce. Navíc jsem se vrátila do školy a tu trochu času, který mám, raději věnuji blogu.

10) Na svém blogu jsi poté vyvěsila info, ve kterém jsi hledala modelky pro nafocení fotek do svých článků. I přes to, že jsi s psaním článků již skončila, je tvá nabídka stále aktuální. Fotky se sice nebudou nacházet v článcích, ale přímo v tvé nové rubrice „Modeling xxl – Vy“. Pokud by třeba některé naše čtenářky měly zájem, co musí udělat proto, aby s tebou mohly nějaké fotky nafotit?

Stačí mi poslat mail a v něm jméno, věk, město, ze kterého jsou a jestli mohou přijet do Prahy. Jsem totiž studentka a nemohu jezdit jinam, fotíme jen v Praze. Potřebuji také jejich míry, abych měla konkrétnější představu o postavě, a přidat fotku obličeje a postavy. Důležité je také vědět, jaké jsou možnosti jejich šatníku, protože oblečení je většinou po předchozí dohodě na nich. Je dobré napsat něco o sobě, třeba pokud dělají zajímavý koníček, podle toho totiž můžeme ladit fotky.

11) Kromě toho jsou vítány i vizážistky a fotografové. Co je potřeba k tomu, abys je přijala do týmu?

U fotografů je nutná alespoň malá zkušenost s focením a ochota se učit, protože na focení si dohlížím a v mnohém jim radím. Jsem také ráda, když mají lepší fotoaparát. U vizážistky jsou důležité zkušenosti s make-upem a pro mě také kadeřnické a stylingové schopnosti. Je totiž těžké domluvit focení se čtyřmi lidmi, když nikdo z nich nemá zaplaceno, představte si, že by jich bylo ještě víc. V současnosti také sháním svého „dvorního“ fotografa, který by čas od času vyfotil bez velkých úprav přímo mě v mých modelech, pro rozšíření módní rubriky. Pro něj je podmínkou, aby byl z Prahy.

Mirka Smolíková
Na focení si dohlížím a fotografům v mnohém radím.
foto: archiv Mirky Smolíkové

12) Kde a jak focení vlastně probíhá?

Zatím žádný z mých fotografů nemá k dispozici ateliér, takže jsme vždy byli venku. To je v pořádku, když nám přeje počasí, už jsme ale zvládli i chlad a déšť, ze kterého budou fotky brzy na blogu. Když se fotí venku, může se stát, že se modelka převléká „na veřejnosti“, ale snažíme se to obejít. Jinak je průběh vždy stejný. Já, fotograf, vizážistka a modelka podepíšeme smlouvu „model release“, která určuje naše práva na fotografie. Dále cca hodinu a půl pracuje vizážistka. Fotí se dvě až tři hodiny podle toho, kolik je modelů a stylů. A věřte mi, je to dost, všichni jsme na konci vyřízení.

13) Nyní trochu přeskočím, ale napadlo tě někdy, že bys třeba všechny své zážitky a zkušenosti sepsala do knihy? Přeci jen psát skutečně umíš a kniha by mohla být pro čtenářky velice zajímavá. Děkuji za příjemný rozhovor a přeji mnoho úspěchů.

S myšlenkou napsat knihu si pohrávám už roky. O čem by ale přesně byla, a nakolik by se v ní odrazily tyto mé zkušenosti, to nyní nedokážu říci.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář