Kdo dnes nemá Facebook nebo třeba Twitter, ten jako by nebyl. Co ale podceňujeme, je ochrana soukromí. Jsi přesvědčená o tom, že jsi na netu v bezpečí?

avatar

Karolína Kubínová
Mám ráda kapybary a čaj s citrónem. A taky většinou čtu tak tři knížky naráz.

Máš Facebook? A věděla jsi, že Facebook sám o sobě nezabezpečuje tvá data před lidmi, kteří by se k nim dostat neměli od chvíle, kdy jsi starší osmnácti let? Spousta lidí to neví – a spousta lidí u toho často nepěkně narazí.

Chraň si soukromí (nejen) na sociálních sítích

Nastavení soukromí na Facebooku

Ze všech sociálních sítí je Facebook tou nejpoužívanější a myslím si, že co se nastavení soukromí týče, nezklame. Uživatelé mladší než 18 let mají nastavené soukromí automaticky a zrušit ho nemůžou a kolikrát je to ani nezajímá. Ve chvíli, kdy je ti osmnáct, se ale tenhle fakt mění, a pokud si soukromí nenastavíš sama, všechno, co jsi na Facebooku zveřejnila, je v tu chvíli přístupné komukoliv, kdo najde tvůj profil.

Soukromí na Facebooku

Možnosti ochrany soukromí na Facebooku jsou opravdu široké.
Možnosti ochrany soukromí na Facebooku jsou opravdu široké.
zdroj: facebook.com

Triky podvodníků

Na Facebooku je důležité nastavit si možnosti spojování. Pokud nejsi veřejně známá osoba, potřebuješ opravdu, aby tvůj Facebook profil našli všichni? To samé se zasíláním zpráv. Mysli na to, že když bude mít každý člověk na Facebooku možnost přidat si tě do přátel, máš větší šanci, že se ti stane to, co se stalo mně – přijde ti zpráva s odkazem na video, na kterém jsi údajně ty, ale zobrazí se, že nemáš aktuální verzi Flash Playeru, tak si ji stáhneš a nainstaluješ z odkazu ve videu – a spolu s ním i virus, který postupně zlikviduje veškerou antivirovou ochranu zevnitř a „zaleze“ ti do dat a programů. A nezbavíš se ho, leda přeinstalováním systému.

Hlídej si svoje soukromí, nebo na to „dojedeš“.
Hlídej si svoje soukromí, nebo na to „dojedeš“.
zdroj: Facebook.com

Hlídej si identitu

Taky není od věci se kouknout do nastavení timeline a označování. To chvilkové zdržení se schvalováním příspěvků, v nichž jsi označena, tě nezabije, a možná tím předejdeš i tomu, aby se na tvém profilu objevovaly všemožný prasárny a tak dále a tak dále. Přece bys nechtěla, aby tě někdo označil např. na fotce něčího zadku a ono se to bez tvého vědomí objevilo na tvém profilu. Jeden známý si s tím užil své, když ho jeho kamarádi „ze srandy“ označovali na fotkách nahých slečen na jedné FB stránce.

Nastavení timeline – Facebook
Zapnutím schvalování příspěvků získáš větší kontrolu nad svým profilem.
zdroj: facebook.com

Soukromí na blogu?

V ČR a SR jsou nejrozšířenějšími blogovacími platformami především blog.cz a blogger.com (blogspot). Co se blog.cz týče, o nějaké ochraně soukromí uživatele se tu nedá mluvit. Blogger je na tom na druhou stranu podstatně líp. Blog můžeš zpřístupnit jen konkrétním čtenářům (viz obrázek). Někdy to nebývá od věci, ale na druhou stranu, bloguješ proto, aby to četli lidé, takže mi přijde zbytečné blog heslovat.

Svůj blog můžeš zpřístupnit jen konkrétním čtenářům.
Svůj blog můžeš zpřístupnit jen konkrétním čtenářům.
zdroj: blogger.com

Blog jako privátní prostor

Dalšími oblíbenými stránkami, kde můžeš svůj blog zabezpečit heslem pro přístup k jeho obsahu, jsou Webnode, WordPress nebo třeba Livejournal. I tak si ale hlídej, komu dáváš možnost tvůj blog (pokud je takto zabezpečený) číst – nikdy nevíš, kdo je opravdu kamarád nebo komu tvoje příspěvky nějak „nekomplikují život“ a kdo tě třeba za zády pomlouvá a mohl by si třeba články vytisknout a hodně ti s nimi „zavařit“ (což se mi stalo asi před rokem) – obzvláště pokud píšeš o lidech z blízkého okolí a nepoužíváš aspoň nějaké krycí přezdívky.

Soukromí na Twitteru

Twitter je sice jednou z nejpoužívanějších sociálních sítí, ale možností nastavení soukromí se tu ale moc nenajde – vlastně jedinou z nich je možnost zamknutí svých tweetů, takže pokud nedáš člověku, který zašle žádost o sledování, povolení tvé tweety číst, nepřečte si je.

Dvakrát měř, jednou řež

Veškeré nastavení soukromí je ti úplně k ničemu, pokud se neumíš na internetu a (nejen) sociálních sítích nějakým způsobem chovat. Takže nezapomeň na několik důležitých zásad:

1) Dej pozor, komu svěřuješ adresu blogu – pokud nechceš, aby tvůj blog někdo našel, rozhodně odkaz nezveřejňuj na svůj Facebook, Twitter atd.; ani používat kdekoli na internetu a na blozích, kam píšeš věci ze svého života, obzvlášť, svoje pravé jméno není úplně dobrý nápad.

2) Pečlivě zvaž, jestli člověka, kterému právě potvrzuješ žádost o přátelství na FB, opravdu znáš – ne, společní přátelé opravdu nemusí znamenat, že dotyčnou osobu znáš třeba ze školy a jen si ji nepamatuješ. Většina statistik dokonce ukazuje, že u lidí, kteří mají víc jak 300 přátel na Facebooku, je více než 50% jistota, že z nich znají tak 120 lidí.

3) Dvakrát zvaž, než něco zveřejníš – i kdybys příspěvek poté smazala, na stránkách je možné ho dohledat i dva měsíce. To se před nedávnem stalo jednomu klukovi od nás ze školy – chtěl se zalíbit holce a tak začal pomlouvat na Facebooku druhou, kterou ta, co se mu líbila, naprosto nesnášela. Její matka to našla a šla s tím na policii, no a problém byl na světě.

4) Za žádných okolností na internetu nepomlouvej své spolužáky nebo lidi, se kterými se běžně stýkáš – kdyby se na to přišlo, může to začít vykopnutím ze školy a pak klidně i trestním stíháním.

5) Nezveřejňuj svoje telefonní číslo ani místo pobytu. Nikdy – kontaktní údaje jsou snadno zneužitelný údaj. Taky pozor na to, co kam píšeš. Pokud například na blog napíšeš, že za týden s celou rodinou jedete do Itálie, může se klidně stát, že si to přečte někdo, kdo nemá a až se vrátíte, mohli byste najít opravdu zajímavé překvapení v podobě vykradeného bytu – IP adresa je snadno dohledatelná a vystopovat ji je otázka zhruba půl hodiny.

6) Nikdy nebuď tak naivní a nemysli si, že když si zahesluješ počítač, nikdo se už nedostane k tvým profilům na netu – překonat heslo k PC zase není takový problém, a pokud máš k počítači a např. Facebooku stejné heslo, případnému zloději tím značně zjednodušuješ práci.

Vezmi si z jiných příběhů ponaučení

Snaž se své soukromí tedy chránit, jak to jen jde. Pokud ti to přijde jako hloupost, stačí si jen vzpomenout na případy (nebo si je vyhledat na internetu), které se staly v souvislosti s tím, že někdo zveřejnil to, co neměl. A že takovýchto případů je hned několik. Některé pak skončily dobře, jiné opravdu smutně…

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář