Každý by čas od času rád vyrazil někam do ciziny, ovšem většinou se setkává se stejným problémem. Kde na to vzít peníze? Co zkusit trochu netradiční způsob pro „cestování“?

avatar

Kristýna Šopfová
Malá nenápadná slečna, která chce dát o sobě vědět.

Vnuknutí skvělého nápadu

„Money, money, money, must be funny in the rich man‘s world…“ říkáš si, že Abba měla v 80. letech úplně stejný problém jako ty? Blbost. Peníze sice jsou jistým přežitkem (a nicméně musím uznat i nezbytností), ale nic se nemá přehánět a člověk se má radovat i z maličkostí. To ale tvůj případ není, mám pravdu? Takže si koukej sesumírovat myšlenkové pochody, protože ti hodlám vnuknout naprosto skvělý nápad na to, jak se někam podívat bez toho, aniž bys vytáhla paty z domu nebo za to utratila šílenou sumu peněz.

Cestování prstem po mapě
Věřím, že i ty si tento způsob „cestování“ zamiluješ.
zdroj: amazonaws.com

Jak jsem zruinovala Google Earth

Podnadpis je poněkud zavádějící, s GE jsme dobří kamarádi i přesto, že mě 3D panáček občas rozpaluje do běla. O čem tedy budu celou dobu psát? O pohlednicích. Vím, zní to jako zapomenuté slovo z roku 1931, ovšem jestli jednou zkusíš poslat pohlednici nebo ji dostaneš, už nebudeš chtít přestat. Je to jako nízkorozpočtová droga. Samozřejmě i ta má svůj název – Postcrossing.com.

Co tam mám napsat?
Buď kreativní a když už ani to ne, tak popiš co je na pohlednici a proč si vybrala právě tuto.
zdroj: blogspot.com

USA, Austrálie, Rusko, Čína,…

Když říkám nízkorozpočtová, znamená to, že za pohlednici utratíš maximálně 10 Kč a za známku 20,- až 21,- (liší se podle cílové destinace) anebo si ji v nejlepším případě můžeš vyrobit. Spousta lidí na svých profilech píše, jaké pohlednice upřednostňují a často se objevují i ručně vyráběné. Z vlastní zkušenosti musím říct, že je to úžasný pocit dostat pohlednici třeba z Číny, San Diega, Austrálie,… prostě si večer přijedeš domů a ve schránce máš pohlednici až z Asie, no není to úžasné. Jsem na Postcrossingu zaregistrovaná už 2 měsíce, ze začátku to chvilku trvalo, než mi první pohlednice přišla, ale teď mi chodí i 2 týdně. Soudím ale, že se to odvíjí i podle toho, kolik jich pošleš ty. Když pošleš jednu pohlednici měsíčně, určitě ti jich nedojde šest. K čemu to je a co to obnáší? Nejenže radost z každé pohlednice je obrovská, ale hlavně si procvičíš cizí jazyky a případně si můžeš najít nějaké „pen-friends“, se kterými si budeš psát.

Co mám udělat pro to, abych obdržela pohlednici?

V první řadě se zaregistrovat na Postcrossing.com. (Česká republika je v celkovém zastoupení na této stránce na 18. místě ze všech zemí světa). Pochopitelně, že se předpokládá, že umíš alespoň trochu anglicky. Klikneš na „Send a postcard“ a necháš si vygenerovat náhodnou adresu, na kterou pohlednici zašleš. Určitě je dobré, najet si na profil osoby, které máš pohlednici poslat a přečíst si, co má ráda. Jakmile pošleš pár pohlednic, můžeš netrpělivě očekávat, až ti nějaké také dorazí. Co je ale velmi důležité! Nikdy NEZAPOMEŇ napsat na pohlednici tzv. ID KÓD, podle kterého je tvá pohlednice evidována a jakmile dorazí na dané místo, příjemce zadá kód na stránku Postcrossing, aby jsi i ty věděla, že jí/mu pohlednice dorazila a za jak dlouho.

Jak bude vypadat tvůj účet?
Asi takto nějak. Ovšem to, kolik pohlednic budeš mít odeslaných nebo přijatých záleží jen na tobě.
zdroj: 80sgirl.com

Tipy pro posílání

Mám pro tebe na závěr pár tipů, které můžeš vyzkoušet, až budeš nějakou pohlednici posílat.

1) Pokud máš ráda cizí jazyky, určitě se neboj požádat (napiš si to mezi své požadavky do profilu) o to, aby ti odesílatel napsal něco málo ve svém rodném jazyce. Je to zajímavé, zábavné a někdy opravdu těžké, když dotyčný píše nečitelně.

2) Zkus požádat i o adresu toho, kdo ti pohlednici poslal (pomocí zpráv na profilu) a můžeš si zlepšit své jazykové znalosti tím, že si spolu budete psát.

Budu ráda, když mi napíšeš, jaké pohlednice jsi obdržela.

      

Líbí se ti tento příspěvek?

Nepřehlédni další zajímavé příspěvky

Přidej komentář